Srpen 2009

Berlin Berlin, wir fahren nach Berlin

30. srpna 2009 v 13:38 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Momentálně vrcholí moje balící přípravy. Spočívá to v tom, že tu mám rozložené tři kufry, vybrala jsem si prostřední velikost, vyřvávají mi tu písničky z kompu (zrovna teď Lucka Bílá) a všude se válí spousta věcí, které a) budu nutně potřebovat b) budu možná potřebovat c) nebudu potřebovat ale co kdyby a d) vůbec nesouvisí s balením, těch je většina. Jě mi nějak podezřelé, že teplota se má vyšplhat až ke 30°C, takže sebou netáhnu žádnej svetr, jen mikinu a bundu, v noci bude přece jenom zima. A možná jeden svetřík. A jsem z toho nervozni... A pak taky naušnice, věčnej pr
oblém... Ale vybrala jsem:D a pak taky taška... nechci si brát batoh, protože mám svojí super taštičku z Berlína se skvělým nápisem (viz nadpis). Jenže je docela nepraktická, tam se mi všechno asi nevejde... No uvidímě, nějak to zmáknu, beru si ještě igelitku na deku a polštářek, tak pak nechám nepotřebný věci v buse:) A mám spoustu lízátek:) A taky nabitý všechny baterky,pamětový karty do foťáku radši beru 2,jednu 2GB a druhou 1GB, chystám se na nátečení spolužáků:)
Taky si lakuju nehty. Na fialovo. A Věrka taky. Divná náhoda. Ona si tam dává i modrou, na střídačku, tak to udělám taky tak, abysme byly trapky první třídy.
Dále systematicky pokračuju v ničení blogu. Mažu všechny videa a klipy, moc sem jich nenechala, jen vzpomínkový z loňska. A Lucku Bílou přeřadila do rubriky.
Ještě to musím vykoumat s těma všema fotkama a taky bych chtěla roztřídit svoje fotky.
Asi půjdu, můj následují program je (háhodné pořadí): dobalit, doučit se příspěvky, nakoupit rohlíky,nalakovat nehty, osprchovat se a oholit nožky, umýt si vlasy, vyspat se, pokračovat v ničení blogu a monžá si číst Twilight in English :) Je to lepší než v ČJ:)
Also meine Freunde, macht's gut, nicht wein hier ohne mir:)
Tschüßie!
Slečna Zvědavá

Can you see me taking the photo?

29. srpna 2009 v 10:23 | Slečna Zvědavá |  Já fotografka


Mně se strašně líbí, jak je tam vidět to focení ^^ O to jsem se vlastně snažila:-) A vůbec se mi ta fotka docela líbí:-)



Tak jsem se vrátila dřív...

27. srpna 2009 v 20:27 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Ahojte všici xD
Tak jsem doma... (neslyším ty fanfáry!) Změna plánu...
Přijela jsem tam v pondělí, ubytovala se (nutno říci, že internát se nachází na výjezdu z Telče,tudíž tam moc lidí není, zvlášť teď o prázdninách, kdy jsem tam byla sama, ve vedlejší budově, navíc to tam je starý) a pak jsem šla na 2 prohlídky. "Lehce" mě to rozhodilo... Prvně
jsem šla s panem Okáčem. Padala mi huba, z textů tam toho moc nebylo, zato spousta dalších věcí... A hlavně všude spousta exponátů, o kterých v textech není ani zmínka... Na další prohlídku jsem šla s panem Svobodou. Na první pohled není asi moc sympatický, ale měla jsem ho nejradši, byl na mě milej a lichotil mi :D Ale o tom později. On má pan Svoboda problém to chodit někdy za míň jak 2 hodiny... Z textu toho říkal možná malinko víc, ale taky spoustu věcí...
K obědu jsem si koupila dvě housky a pak jsem vzala papír, tužku, a šla si to obejít sama a dělat si poznámky. Nestihla jsem všechny 4 místnosti, ale musela jsem si jít sednout do muzea. Tam to spočívalo v tom, že jsem seděla u dveří, když přišli návštěvníci, na vstupenku jsem jim napsala "M" jako muzeum a případně jim vysvětlila, kde jsou další výstavní místa. Rakušáci jsou děsně nechápaví... Občas se na něco ptali, tak jsem se snažila jim to zodpovědět:)
V úterý jsem byla celý den v Hasičárně a prošla si to ještě jednou a večer se zase bála sama na intru.
Ve středu jsem pak šla na svou první prohlídku. Byli tři,všechno se jim vysvětlilo, jak jsem na tom a měli se jim vrátit peníze za průvodce. Nechtěli. Půlku textu jsem četla, nechávala jsem jim spoustu času na prohlížení a stejně jsme to zvládli za hodinu. Řekla jsme, že víckrát ne.
Večer přijeli naši se segrou a šli jsme na večeři. Pak jsme šli na intr. Segra tam se mnou zůstala. Večer mi volala mamka, že se tátovi vůbec nelíbí to ubytování a že nechce, abych tam byla.
Ráno mi volal táta, že tam nebudu a že mě bude klidně každý ráno vozit a večer pro mě jezdit, že už to jsou jen 3 dny. Za půl hodiny mi volala mamka. Večer psala Renatce, ta šla ráno za ředitelem, s ním pak mluvila i mamka a podstatný bylo, (kromě toho, že je ředitel debil) že jeslti chci, můžu skončit.
Tak jsem to vyřešila, volala mamce a tátovi, pak jsem psala Renatce a prostě jsem byla jak ústředna dneska:D Renatka mi povídala, že když jsem to vzdala já, tak to musí být hodně špatný, protože jsem dost bojovala.
Možná, ale taky mi dochází síly... Následující 3 dny se budu opalovat, relaxovat,skočím za babičkou do nemocnice, balit a těšit se do Berlína a na své pitomé spolužáky:)

Cituji 115

25. srpna 2009 v 9:00 | Slečna Zvědavá |  Cituji...
Přednastaveno

Určitě je na tom něco pravdy, ale zároveň se nad tím dá pochybovat... Ovšem je pravda, že když něco chceme, musíme si za tím jít a snažit se a ne čekat doma s rukama v klíně a doufat, že se to splní samo od sebe...


Fanart Twilight saga

24. srpna 2009 v 18:00 | Slečna Zvědavá |  Grafika
Upraveno červen 2010
Takovej jednoduchej wall s Bellou Swan z filmu New Moon. Doufám, že dostatečně vyjadřuje její bolest z odchodu Edwarda;-)







Opět balím. Už v tom začínám mít praxi a nechávám to na poslední chvíli...

23. srpna 2009 v 20:02 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Víte, původně jsem myslela,že si všechno nachystám v pátek. Ale proč tak brzo? Od babičky přece přijedeme odpoledne,to stihnu. Od babičky jsme sice dneska přijeli odpoledne,ale vyzvedli jsme mamku a jeli do City Parku shánět barvu do tiskárny.Stejně jí tam neměli. Tak jsme na chvíli skončili v KFC a pak jeli od Tesca takže jsme domu přijeli večer. A teď? Nechce se mi. Ale náhodou už jsem si nachystala spodní prádlo:D
Víte co, mně se fakt vůbec nikam nechce. Ale těším se, že až se pak vrátím domů, tak za pár hodin už pojedu do Berlína a po 3 měsících uvidím některé svoje spolužáky. Některý jsem totiž neviděla jen 2 měsíce:-)
A taky se těším na spoustu dalších věcí:-) Třeba na osobu, pro kterou byla tahle fotka ← :-) Dneska jsem na to přišla, protože už se mi zase začíná vnucovat do snů:-)
U babičky to tak hrozný nebylo,večer jsme hráli takovou tu hru "Město,jméno, rostlina..." Zní to asi nudně,ale je to dost velká sranda, hlavně v tom složení segra (vyhrává),já,taťka,strejda,babička,děda a teta (prohrává). Ty perly... zvlášť,když se u toho pije víno,segra vyplní všechny políčka a teta napíše jedno slovo:D
Jinak, ještě změna! Můj maraton nekončí v sobotu 5. září, ale až v neděli 6. září! Hned z provázení totiž budeme s mamkou uhánět k babičce na oslavu 75. narozenin. Už se těším,budou větrníky a punčový a spoustu jídla a pití a alkoholu a já budu unavená:D
Taky jsem zase řídila,po víc jak měsíci... Jela jsem z Jihlavy do Pelhřimova,docela dobrý,až na toho ježka,o kterým jsem myslela, že je živej,ale už byl mrtvej:-( A dneska jsem jela z Bechyně do Tábora, to bylo děsný,táta si dělal srandu, že jsem něco pila, nebyla jsem schopná jet v pravo a mamka pak řekla, že jsem si myslela, že jsem v Anglii:D
Jejda, jsem chtěla ještě psát text:D A musim si vytisknout ten německej a zasedací pořádek do busu,pro jistotu:-)
tak já jdu,nastavím vám nějaký články,protože to tu nechci nechat tak dlouho hnít:-)

Začíná na mě doléhat ta únava...

21. srpna 2009 v 19:25 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Abych vám to vysvětlila, tak od 6.8., kdy jsem šla spát v 10 večer, jsem nešla spát před půl nocí. Nejdřív asi včera o půl jedný, jinak třeba o půl druhý i o půl třetí. A asi to začíná být znát... Ještě aby ne:-)
Dneska jsem byla ve škole pro potvrzení na průkazku na bus a zase jsem se nasmála:D Ve škole totiž pořád ještě pokračují úpravy a opravy, takže jsem zase viděla pana ředitele pracovat:D Klečel na kolenou a něco tam mrdlal, myslim, že zrovna říkal něco v tom smyslu, že to musí ještě začistit. A na lešení byla jeho manželka:D A všimla jsem si, že chodba je natřená na žluto:-)
Nechala jsem si udělat tu průkazku, samozřejmě se tam zase tvářim jako debil, ale co nadělám:)
Po obědě jsem si normálně začala přepisovat to účetnictví, co mi doma leží už dva měsíce. Jsem fakt dobrá:D A odpoledne jsem šly zase za babičkou do nemocnice a pak s mamkou do Kauflandu nakoupit jídlo do Berlína. Večer bych si měla na postel vyrovnat co si vezmu do tý Telče. Což teda netušim, ale neva.
Jsem maximálně znavená, včera jsem si skoro celej den četla Twilight v angličtině a v noci se mi pak zdálo o tom, jak se učim německy... Magor:)
Segry spolužačka, vlastně už bývalá, se přihlásila do Superstar. Věděla jsem, že je dobrá, ale že až tak moc? Dostala se totiž až do 40 nejlepších... Ale to, jak to tam funguje, bych nazvala šikanou...psychický teror,snaží se je co nejvíc vydeptat... No sorry, ale když někdo spí cca 10 minut... Když jí vybrali do tý 40, tak brečela, že už toho má dost. Ani ne tak radostí, jako že je unanevá a chce domů. Včera přijela domů,tak za ní holky byly a dneska prej prohlásila, že příště se přihlásí zase:)

To je prosím pěkně ona:)
A tady si můžete poslechnout, jak zpívá. Ale bacha, tyhle písničky jsou děsný!;) Lepší je ta Dědicové.
http://usr.bandzone.cz/band/ga/gabreta/gallery/profile.default/329709.jpg

Prázdninová a jiná nepřítomnost

20. srpna 2009 v 0:57 | Slečna Zvědavá |  Moje složitá osobnost
Menší přehled jak pro mě, tak pro vás;)
Na období nepřítomnosti většinou nastavuju články, pokud to teda nejsou dva dny, takže choďte a pište komentáře:)






7. - 30. června
Jindřichův Hradec

Praxe na zámku, prováděla jsem turisty a doma jsem byla jen 2x v pondělí, kdy je zavírací den.


4. - 5. července
Hvožďany
Návštěva babičky a dědečka, po delší době. Doháněly se oslavy narozenin, svátků a podobných událostí.


8. - 12. července
Berlín,Dabendorf
S mamkou a segrou jsme byly na návštěvě u jedné známé nedaleko Berlína, kam jsme si dvakrát udělaly poznávací výlet.


Květinová zahrádka

20. srpna 2009 v 0:09 | Slečna Zvědavá |  Oblečky blogu
To je nový název pro menu. Nevím jak mě to napadlo.
S tím designem jsem se nepatlala nějak dlouho. No teda zkoušela jsem různé možnosti záhlaví,lépe řečeno různé zobrazení sedmikrásky. Jenže jsem pořád nebyla spokojená. Tak jsem to nakonec hodila na net, že úpravy dodělám potom. S bílou barvou okrajů a pozadí stránky jsem nebyla spokojená,tak jsem to změnila na tu zelenou. K tomu jsem ale potřebovala obrázek do záhlaví,takže jsem šáhla po první zpackané verzi. A dobrý ne?:)
Musím říct, že jsem moc spokojená, i s barvami. Veselé, letní, vyzařující dobrou náladou. Což je trochu ironický a provokativní, když uvážím, že je konec prázdnin. Ale o tom to všechno je ne?;)


A největší radost mám z tý květinový zahrádky:) Pěknej název ne?:)

About three things i was absolutely positive

19. srpna 2009 v 18:31 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
At first:
(Edward was a vampire) To ale není důležitý. Důležitý je, že jsem se rozhodla udělat pořádek na blogu. Taky už mám plný zuby těch pixelkových bložínků plných QusoveQ a všelijakých dalších sraček. Dala jsem se do mazání článků... Jde to pomalu, z nějakého důvodu mi totiž nejdou mazat jednotlivé rubriky... Ale!
Červenec 2006: původně 79 článků, smazáno 39, zůstalo 40
Srpen 2006: původně 60 článků, smazáno 23, zůstalo 37
Září 2006: původně 63 článků, smazáno 22, zůstalo 21
Říjen 2006: původně 38, smazáno 20,zůstalo 18
Listopad 2006: původně 38,smazáno 12,nyní 26
Nejlepší by asi bylo smazat to všechno, jenže já bych byla ráda, aby bylo vidět, jak dlouho už na blogu jsem :p A tak aspon přidávám perex tam kde to je fakt nutný...
Postupně, až mi to půjde,tak smažu rubriky jako soutěže,emo a goth,adopce a nějak to přetvořím. Chci mít totiž víc autorský blog a ne jen ctrl+c a ctrl+v ...

Second:
Blbne mi net. Začalo to včera večer, kdy se to začlo sekat a pak nešel net. Vypadávalo to a rozchodilo se to až kolem půl 2 ráno ... A já jsem skoro hodinu dělala příspěvek do itineráře. Ano, jsem cvok, já vím.
A dneska je ten net snad ještě horší. Což mi brání v dělání designu.

And third:
Měla bych se učit, ale nechce se mi a tak se jen smažím na sluníčku a flákám se na netu. Na FB jsem si napsala do statusu, že udělám rozvrhy hodin, kdo chce. Tak mám zase co dělat:)

To je zatím asi tak všechno, poroučím se

Lost in my feelings,wanna speak German, wanna meet you, wanna be with you, wanna be right. What's right?

18. srpna 2009 v 20:28 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
  • Asi jsem našla zálibu v dlouhých předlouhých nadpisech...
  • Chce se mi smát,chce se mi brečet, chce se mi si s vámi povídat, chce se mi mlčet. A to všechno dohromady.
  • Z jógy sešlo. Divíte se? Já ne. Neviděly jsme se celé prázdniny, tak jsme si musely přece pokecat. A podrbat.
  • Chci mluvit německy, zároveň mi už leze na nervy.
  • Asi to fakt bude "Sejde z očí, sejde z mysli". Na půl. Začínám se těšit. Ale vím, že to je absolutně nevinné.
  • Proč nikdy nemůžu cítit vůči ostatním lidem to, co oni cítí ke mně? Když chce někdo mě, proč nechci já jeho a naopak? Proč když mi někdo napíše "Süße Träume", já se nad tím shovívavě pousměju a dál si hledím svýho?
  • Asi kvůli všemu jsem se dala na grafiku. Už před pár dny jsem vytvořila asi tři wally a pak se dala na výrobu rozvrhů hodin. Blíží se přece škola. Nějaký nápad, s kým byste ho chtěli? Mně totiž dochází... Už jsem udělala i jeden svý sestřičce a to je co říct...
  • A ta škola... čím víc se prázdniny chílí ke konci a čím víc se blíží začátek školy a s ním i zahraniční praxe, tím víc mi mí spolužáci píšou. Ale ne proto,že by si chtěli pokecat a optat se, jak se mám. Jejich otázky se opakují: Co mám za příspěvky? V kolik a odkud se odjíždí? S kým sedím v buse? S kým budu sdílet lóže? Co na tom, že všechno omílám pořád dokola...
  • Tím se také blíží moje nepřítomnost. Chystám nový design, mám šílenou chuť něco tvořit, ale nemám nápad... Tak až ho udělám, což musí být nejpozději v pátek, napíšu vám, kdy mě tu neuvidíte. A taky se chystám zrekapitulovat celé prázdniny + čeven, páč jsem doma moc nepobyla. Je to hlavně pro mě:)
  • A fotce se nedivte... Nudila jsem se... :)

Výlet do Prahy ve 35°C je skvělej nápad

18. srpna 2009 v 13:17 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Aneb včera jsem teda byla v tý Praze. Napřed se mi nechtělo, s Tomem jsem si psala jen tak okrajově a s Katharinou jsem nemluvila od konce kurzu, navíc nepatřila mezi mé oblíbenkyně. Takže jsem se toho trochu bála, ale taky jsem se těšila na to, že budu celý den mluvit německy.
Měla jsem vyjet ráno v 8:20 busem. Odjeli jsme v 8:45 ... Přijela jsem do Prahy, došla si na záchod bez placení, prošla jsem totiž kolem tý ženský aniž by si mě všimla:D a zavolala Tomovi kde jsou. Dohodli jsme se,že se sejdem u koně a že už jdou. Tak jsem metrem dojela na Václavák, poprví mě kontroloval v metru revizor a pak jsem si sedla ke koni. Tam jsem čekala asi půl hodiny a když jsem chtěla Tomovi rozhořčeně volat, tak se celý vysmátý objevili.
A bylo to v pohodě. Díky tomu, že Katha je taková jaká je, nekonfliktní, veselá, komunikativní. A díky tomu, že jsem se změnila a mluvim a mluvim:) Do Toma jsme neustále ryly, hlavně teda Katha, takže jsme se nasmáli všichni uplně maximálně.
A máme novej vtip - Kindisch wie Kinga (dětinský jako Kinga,jedna trubka). Šli jsme přes Václavák na Staromák, tam jsme to obešli, šli na Karlův most, dali si oběd v Mekáči a přes Malostranský náměstí šli Nerudovkou v hradu. Osvěžili jsme se u kašny, obešli katedrálu a po zámeckých schodech šli zpátky. Stavili jsme se v pár obchodech a oni mě pak doprovodili na autobus.
Bylo to úplně úžasný, skvěle jsme si pokecali, rozebraly jsme s Kathou Stmívání a čtení knížek v cizím jazyce a hlavně jsme se nasmáli.
Jediný mínus, bylo neskutečný vedro a strašně nás boleli nohy. Fakt, takhle mě snad neboleli na žádný praxi.. Když jsem jela v 17:00 Studen Agency domů, viděla jsem, jakou teplotu ukazuje teploměr venku... 32°C... A kolik bylo v poledne?

Gegen heiß hilft viel eis;-) das reimt sich und was sich reimt ist gut:-)
To mi řekl André když jsem si stěžovala, že je v Praze teplo:)

A teď musim jít něco dodělat,abych stihla jít vyzvednout to Zlatíčko na zastávku:)

Nejlepší fotka je ta u kašny,jak na mě prší:D

http://img5.rajce.idnes.cz/d0506/2/2427/2427314_94e23b759e22fb78b8589bd2618dd095/images/IMG_1466.JPG

http://img5.rajce.idnes.cz/d0506/2/2427/2427314_94e23b759e22fb78b8589bd2618dd095/images/IMG_1471.JPG

http://img5.rajce.idnes.cz/d0506/2/2427/2427314_94e23b759e22fb78b8589bd2618dd095/images/IMG_1475.JPG

http://img5.rajce.idnes.cz/d0506/2/2427/2427314_94e23b759e22fb78b8589bd2618dd095/images/IMG_1482.JPG

Ironie osudu. Když chci něco vzdát, stane se něco, co mě kopne do prdele a popožene dál...

16. srpna 2009 v 21:03 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
A už je tu zase. Osud. Dlouho jsem s ním nemluvila.
Uctivé pozdravení velectěný pane! Už je to dlouho, co jsme se naposledy potkali. (Nebo jsi to taky ty, kdo zařídil, abychom se zítra s Andrém minuli? V tom případě ti moc neděkuju) Dnes sis to skvěle načasoval. Přišel jsi i s kamarádkou Náhodou. Uctivé pozdravení, slečno, ráda vás vidím!
Víte, dneska jsem projížděla nějaké blogy a narazila na jeden "fotografky-amatérky-profesionálky". A říkala jsem si, o co já se vlastně snažím. Proč neustále fotim ty nesmysly, jako sedmikrásky a další makro, když na to ani nemám pořádnej foťák. Přešla mě chuť na focení, přestože se mi některý moje fotky opravdu líbí a jsem s nima spokojená.
Chtěla jsem to vzdát a přestat.
A teď...
Jistě víte, že mám profil na Deviantu. Večer tam přijdu a vidím, že mám novou zprávu. První, co mě napadlo bylo, že to je zas od nějakého "úchyláka". Ale ne. Nějaká osoba, nějaký větší zvíře (nebo nevim kdo a jak ho nazvat) dělá takový články, kde jsou fotky na nějaké téma od různých uživatelů, propaguje je tím a vlastně je to i jakási forma uznání.
No a moje fotka se tam nějakou záhadou ocitla. Je to pro mě pocta. Když uvážím, kolik členů má DA, kolik jich fotí kytky a kolik sedmikrásky... Vim, tohle je už druhá část, ale i tak. Ze statisíců, možná víc, fotek vybrali i tu mojí.
Teď tady básním, jako kdyby to bylo bůh ví co. Uvědomuju si to, ale je mi to fuk. Trošku mě to nakoplo.
Never give up.
Gib nicht auf.
Nevzdám se. Já ne.

Jinak, prázdniny si užívám, jen co je pravda;) Včera jsem byla na návštěvě v domově důchodců,dneska v nemocnici. Ne, vůbec si z toho nedělám srandu.
Zítra jedu do Prahy. Mám tam sraz s 2 lidma z loňského kurzu němčiny v Německu. S Tomem a Katharinou. Hurá, budu mluvit německy ^^ Jinak se mi tam absolutně nechce.
V úterý se asi budu učit jógu. Jestli mě to moje Zlatíčko naučí. Neumím totiž ovládat svoje emoce a jsem na všechny hnusná, protože nechápou moji ironii a sarkasmus, hlavně cizí lidi. Ale o tom až jindy.


Náhled článku z DA:

Moje úspěšná fotka:
Original size: klik

Slečna Zvědavá ^^

Pro některé pocity a city, které jsem během roku vystřídala vůči určité osobě, ani nemám jméno...

15. srpna 2009 v 1:15 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Je to zvláštní, jak se můžou pocity vůči nějaké osobě během jednoho roku vystřídat od pobláznění přes "zamilovanost", ignoraci, nenávist až po "potřebuju tě", "otravuješ mě,ale napiš mi", "jsi moje Sluníčko"a "vlastně tě mám docela ráda".
To je stručně a celkem nejasně. Nevím totiž ani, jak bych všechny ty pocity správně pojmenovala. Pobláznění a zamilovanost bych v tomto případě hodila do jednoho pytle. Stačilo by asi jen to pobláznění, ale pro větší dramatičnost to rozlišíme. Tento stav nemusím nijak popisovat, každý ho více nebo méně zná.
Ignorace a nenávist... Neřekla bych, že to je úplně nenávist. Je to jen vztek, že city nejsou opětovány nebo se vztah nevyvýjí tak, jak bychom si my představovali. Snažíme se onu osobu ignorovat, omezit s ní kontakt. A když na to ta osoba přistoupí, třeba i nevědomky, zuříme, protože to je taky špatně.
Zamilovanost je pryč. Vztah je na "normální" úrovni. Najednou zjistíme, že tu osobu vlastně potřebujeme. Ukazuje nám směr, pomáhá nám vydět světlo na konci tunelu, nedělat z velblouda ještě většího velblouda a vykouzlí nám úsměv na tváří.
Záleží ovšem na intenzitě vztahu a na tom, jestli tyto pocity sdílí i ona osoba. Pak nás začně otravovat, ale když sama od sebe napíše hloupou smsku s přáním čehokoliv, poskočí nám srdíčko radostí a žulíme se pak na celý svět.
A pak každá další zpráva vždycky prozáří ty zamračené a deštivé dny. Najednou je to Sluníčko. A i přes tu nenávist ho máme rádi:)

Tohle je naprosto nesmyslný článek. Scénář je taky trošku šílený. Ovšem pocity jsou pravdivé. Byly. Jsou to moje pocity. Není to přesné, střídaly se a měnily, jak se jim chtělo, bez ohledu na to, co chci já a jestli už jsem se stačila vzpamatovat z předešlé změny.
Ale uznejte, že jinak by byl život nuda.
Vždyť je to přece napínavý, těšit se, jestli uvidím svoje Sluníčko či objekt svého pobláznění nebo hrát bojovku "doufám, že ho/ji dneska nepotkám".
Teď je to trochu s nadsázkou, ale stojím si za tím, že se všechno musí brát s humorem.

Ono to asi všechno závisí taky na tom přísloví "sejde z očí, sejde z mysli". Proto jsem zvědavá, co si pro mě osud zase nachystal, protože v této chvíli bych svůj pocit či cit vůči Sluníčku vyjádřila asi takto: Nic. Tma a ticho po pěšině.
A proto je lepší mít vždycky zadní vrátka jako na fotce... Fotila jsem to loni a pak na to zapoměla. Vyhrabala jsem to dneska, vlastně už včera z útrob mého počítače:)

Přepadla mě šílená nálada. Miluju jí, ale musim jí mít s kým ventilovat a živit.A ona tu není!

13. srpna 2009 v 21:22 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Především se jedná o včely. Ty to začaly. A pak text. A už se to vezlo. A taky za to můžou hlášky z ICQ, které jsem si četla.

A fotka na avataru je moje. A fotka co tu byla včera, je taky moje.

On ten úlet z minulýho týdne třeba nakonec nebude tak špatnej. Třeba z toho ještě něco bude. Přinejmenším zlepšení se v němčině:p

Ono když si píšete se dvěma cvokama, nemůžete vypadat jinak, o tom žádná. Já bych vám to nějak přiblížila jo?


Luciiinka (19:39):
nehcceš mi udělat text?
Terezka (19:40):
ani ne
Luciiinka (19:40):
tak ho budu dělat v berlíně
Terezka (19:43):
tak jo
to chci vidět
Luciiinka (19:43):
co nevěříš?
Terezka (19:46):
ale asi jo:D
Luciiinka (19:46):
páč víš že sem schopná všeho
ne plán je následující:
Luciiinka (19:47):
tento a příští týden se učit telč,ve zbývajícím čase udělat ten text
v telči se budu učit berlín,ve zbývajícím čase jihlavu
a v berlíně jihlavu
DŮLEŽITÉ!
Luciiinka (19:48):
všechny moje plány vždycky krachnou
Terezka (19:50):
:D
Luciiinka (19:50):
taky bych se smála
kdybych se už nesmála
bože to je blbost

pokračování o tom, kdo prodává včely, ohrady pro koně a sexuální pomůcky?

Na něco se tě zeptám. Už ses mě ptal. Ale neodpověděla jsi.

12. srpna 2009 v 14:04 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Moje plány jdou do prdele. Jako vždy. Leží mi tu ještě 3 a půl stránky německýho textu, co se musím naučit. Místo toho,abych se teda jako učila, sedím u počítače a neúnavně klikám na tlačítko "aktualizovat" na všech možných stránkách jako je Facebook, Blog, Centrum, DeviantArt a další... Jde to se mnou z kopce... Ale ráno jsem si ještě v posteli přeříkala naučenej text a taky jsem to dneska řekla mamce a naučila se pár vět. Kdyby měl někdo zájem, můžete si za mě zopakovat dva příspěvky do Berlína, naučit se třetí a udělat mi text na Den evropskýho dědictví. Asi nikdo.
Včera jsem byla dopoledne s Terezkou,její mamkou a Sárinkou v City parku. Dopoledne možná není přesný termín, domů jsem přišla ve třičtvrtě na tři... Ale pokecela jsem si, povyprávěly jsme si důležité zážitky a jsem spokojená.
Chybí mi němčina. Teda už tolik ne. Celý dny totiž poslouchám německý písničky. Stáhla jsem si Petera Foxe (Haus am See), Christinu Stürmer a Killerpilze. A taky jsem našla na CD super písničku, kterou zpívali němci můj poslední večer na táboře.
Chtěla jsem zauvažovat nad svými opileckými stavy a nad tím, co vždycky vyvádím, ale asi to nebude zrovna teď nej...
Taky jsem chtěla vyplodit něco na téma Facebook, ale není čas.


K titulku:
"Na něco se tě zeptám, nemusíš odpovídat."
"Ne, umim si představit, co to je"
"Jseš ještě panna?"
"Do toho ti nic není."
"Nemuselas' odpovídat."
"O svým soukromí nemluvím."
"Takže jo!"
--- O pár dní později ---
"Na něco se tě zeptám."
"Už ses mě ptal."
"Ale neodpověděla jsi mi. Jsi ještě panna?"
"O svým soukromí nemluvím."
"Takže ne!"

Co z toho plyne? Že si každej vaši odpověď vždycky upraví tak, jak se mu to hodí...

Like a vampire

11. srpna 2009 v 21:33 | Slečna Zvědavá |  Non identifict work
Pokus o změnu barvy očí podle návodu u Chiq, ale vzhledem k tomu,že ona má novější PS, tak mi to moc nešlo:) Neva, něco jsem spatlala. Pro začátek jsem zvolila červenou barvu očí protože to bude vypadat šíleně vždycky a není poznat, že se mi to nepovedlo:)


Cituji 114

10. srpna 2009 v 21:48 | Slečna Zvědavá |  Cituji...
A také je to krásné. Komunikace beze slov. Dává vám to pocit spiklenectví, vyjímečnosti, spojenectví, tajemství, utužuje to vztahy. Prostě když se zeptám, jak se máš a ty řekneš, že dobře a já vycítím, že to není pravda. Když poznáte, jak se vaše kamarádka cítí. Že je jí trapně, že jí někdo ublížil. To je to důležitý. Ale pozor, abyste se ve svých pocitech nespletli;) Smutná je pak možnost, že jste se trefili, ale ta osůbka to nechce přiznat...

Hlasujte pro mě na Galerie.cz

10. srpna 2009 v 11:29 | Slečna Zvědavá |  Moje složitá osobnost
Zdravím!
Ano, přihlásila jsem se do soutěže. Tentokrát je blbé téma, ale co nadělám:) Vyhrabala jsem nějaké fotky Zvířat,a zapojila se.
Chtěla bych vás poprosit, jestli byste pro mě nehlasovali;)
Klikněte na jednu z následujících fotek a pak ji ohodnoťte co největším počtem hvězdiček:)
Děkuji tisíckrát!









Ach du Scheiße... aneb opět doma

10. srpna 2009 v 0:55 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Tak jsem se vrátila. Už včera večer, ale nehtělo se mi psát. A dopoledne mi nešel net:)
Nemá smysl vám tu všechno vyprávět a popisovat. Snad jen náplň mé práce.
Dělala jsem Dolmetscherin, čili tlumočnici. Na táboře byly jen děti z Německa. Když jeli na výlet, jela jsem s nima já nebo někdo z mých kolegů (Klárka,Honzík a Martínek). Koupili jsme jízdenku a dovedli je, kam chtěli. jednou jsem s nima chodila o rozchodu a pomáhala jim v obchodě a tak. Taky jsme s nima chodili, když šli jezdit na koně nebo na lovit ryby. Chystali jsme snídaně a pomáhali u výdeje jídla,kuchařky neumí Deutsch. A rovnali jsme povlečení a a přepisovali údaje z pasů, aby se to mohlo dát cizinecký policii. Bylo to 116 pasů, trvalo to asi 3 hodiny a psali jsme to dva, jeden psal a druhý diktoval. ale byla to sranda.
Užila jsem si to, bavilo mě to, i ty oplzlý kecy pana majitele, musí se to ignorovat,podporovat ho,setřít ho a uzemnit. Kdybych měla čas, zůstanu tam ještě tenhle týden. Tak příští rok, zase stejná gruppa, a pojedu víckrát a možná pojede i mamka dělat hlavní:)
Zvládla jsem tam i mimořádné situace, jedničku z cesťáku si zasloužím:)
Pochopila jsem jeden citát, když se do vás někdo poblázní a vy jeho city neopjetujete, je to těžký.
A taky jsem zjistila, že když se opiju, je z toho vždycky úlet. A mám pocit, že se to stupňuje:D Ale překvapivě mi druhý den nebylo blbě a to jsem měla jedno a půl piva, dvě cigára,jeden rum a několik becherovek, nevím kolik. Ráno jsem vstala v pohodě v 7:15 a nebylo mi vůbec blbě, po několika dnech mě ani hlava nebolela:D
S Andrém,s jedním vedoucím nebo co,se kterým jsem měla ten měnší úlet, jsem se vsadila. Pořád mi nalejval (chtěl mě a mojí Big Bosse totiž opít:P ) a já že nechci a že teda za mě bude muset ráno chystat snídani. A on nakonec že teda jo. Tak jsme si plácli, že když v 8 nebude v kuchyni, dá mi 2 čokolády. Tak jsem dostala čokolády :D
Loučení bylo smutné, dojela jsem domu a propukla v histerický pláč. Nikdo nebyl doma.

Postřeh: Když jsem opilá, mluvim líp a skoro bez chyb...
Mamky reakce: "To je oběv, na to ses mě mohla zeptat..."
Příště;)

Nápis na náramcích: Kalich 09. Celkem asi 16 hodin práce;)

http://img5.rajce.idnes.cz/d0502/2/2378/2378670_6f7e703cbf24defdd428b6ea7164d2fa/images/IMG_1329.JPG