Jako vítr

15. září 2010 v 20:15 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
all4all.blog.cz
Včera jsem chtěla napsat článek, odložila jsem to na dnešek, že to bude taky fajn. Mám zkaženou náladu. No nic.
Včera jsem byla donucena vstávat nechutně brzo, už v osm hodin. No jo,vstáváte dřív. V devět už jsem měla sraz s bývalou spolužačkou, největším smíškem. Před týdnem se vrátila z Francie, kde byla měsíc a půl u příbuzných a pracovala tam. Šly jsme do parku, sedly jsme si na lavičku a drbaly. Teda, sdělovaly jsme si novinky. Trochu jsme na té lavičce mrzly, tak jsem ji vzala k nám, abych jí ukázala nový byt. Samozřejmě se dostalo i na to, že se R. vdala, takže jsem po sto padesáté vyprávěla to samé, pak jsem zapnula počítač a ukázala jí fotky, které nejsou ani na fejsbůku. No co, mám to dovolený. Ale poprví jsem s někým fotky kritizovala a chválila, shodly jsme se na ksichtech pana manžela, jeho vzhledu, šatů, kytice, dortu *mňam* a taky nad špatnýma fotkama pana fotografa. Někde má nevěsta půlku hlavy...
Odpoledne jsem jela za další kamarádkou do Humpolce. Jistě, za Hliníkem, proč se na to všichni ptají?:P Bála jsem se toho, že si nebudeme mít co říct, bude to rozpačité a já nevím co. Ale bylo to fajn. Celou cestu (50 minut) jsem si pouštěla jednu písničku. Jako minulých několik dnů. Čekala na mě na zastávce ještě sestrou, jsou jí myslím čtyři roky. Zvláštní bylo, že nikdo nebyl doma. Teda jako maminka, to se nestává. Později jsem se dozvěděla, že je v nemocnici, byla na operaci. Bylo zvláštní. Sárinka si hrála s barbínkama, občas přišla, že je chtěla oblíct nebo slíct, taky jsme jí obkreslily obrázek z knížky, co chtěla nakreslit mamce a skvěle jsme si povídaly. Ukázala mi kapelu, kterou má její bývalý kluk a student naší školy, pustila mi písničky, projížděly jsme inzeráty na byt v Praze, i když ona už ho má. Bude bydlet se svým přítelem. Jsou šťastní, i když se tomu divím. Ukázala jsem jí pokojík na koleji její bývalé kamarádky, nějaké další fotky, řekla jí všechny novinky ze školy a že toho je dost a samozřejmě se dostalo i na svatbu R. takže jsem to vyprávěla po sto padesáté prvé, znovu jsme prohlížely fotky a já už je znám nazpaměť. Uteklo to jako voda a už jsem šla na bus. Málem jsem zapomněla, že to je Pražák a tudíž jede po dálnici a ne těma prdelema, takže jsem se ani neukládala ke spánku, protože jsem za 20 minut byla doma. Bavilo mě mít sluchátka a koukat na to, jak rychle ujíždíme a kapky padají na sklo. Chybí mi to.
Večer, teda spíš v noci, jsem si pustila další muzikál, Tři mušketýry. Zatím se mi líbí, jen škoda, že tam hraje nějakej šašek místo Pala Habery, jsem zvyklá na jeho hlas v těch písničkách:) Ale hraje tam Petr Kolář, tak aspon něco. Nicméně jsem to nedokoukala, protože jsem se koukla na mail, tam byl vzkaz o kohosi z blogu, tak jsem se koukla na komentáře, pak projížděla onen blog a chtělo se mi napsat článek na téma týdne. Ten jsem napsala, ale nějak se nemá ke zveřejnění tady na tom blogu...
Dneska jsem měla sraz s jinou kamarádkou. Měla za mnou přijet. Tak jsem chvátala,abych si umyla hlavu,uvařila a trochu uklidila. Nakonec jsem jí řekla, aby přišla za mnou, protože nestíhám. Cestou se ještě stavila v obchodě, ukázala jsem jí byt, králíka, šly jsme do obchodu kouknout na naušnice a pak naproti jejímu klukovi. A konec. Cože? To jsme se jako viděly půl hodiny? Nasrat. Beztak jí podezřívám, že přijela proto, abych jí dala ten dárek, co jsem jí dovezla z Deutschlandu...
Byla jsem naštvaná, tak jsem šla courat po obchodech a že si koupím gumičku. Vzpomněla jsem si,že by mohla být v práci kámoška, tak jsem šla do Nextu a měla jsem štěstí. Byla jsem tam docela dlouho, trochu jsme pokecaly, pomohla jsem jí třídit nějaký oblečky, rozplývala jsem se tam nad děckýma oblečkama,protože zrovna byla na dětským, litovala,že jsem nic takovýho neměla, nadávaly jsme,že to je tam drahý, ale že tohle a tohle je pěkný a pak jsem se rozloučila a slíbila, že se příští týden ještě stavím, než pak odjedu...
Duhové fotky měly úspěch, až se docela divím. Nicméně.... radšej nič... Nadie comprendo.
Včera jsem taky jedné kamarádce z tábora naplánovala protidepkový den (ta láska...). Už začíná šílet. Donutila jsem jí, že přijede za mnou, nebo se případně sejdeme v Pelhřimově, vezmu svoje dvoje srdíčkový brejle a foťák a budeme blbnout. Tak už se těším. 
Už se to zase stáčí k bezvýznamnýmu kecání..
Je to jako bych se snažila dohnat, co jsem za celý prázdniny nestihla ... už se mi to krátí...
Dám si inzerát na náladu.... Když už jsme u těch inzerátů... Nada. Zatím se mějte, někdy přidám ty růžový fotky...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. září 2010 v 20:30 | Reagovat

Našlapaný den ...

2 Đominik Đominik | E-mail | Web | 27. září 2011 v 18:09 | Reagovat

Usmívej se,zítra bude hůř…:-) Dobrej článek...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama