Když opadne stres, člověk je vyčerpán

11. září 2010 v 21:20 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Chtěla bych toho asi spoustu říct, ale nejde to. Neumím se vyjádřit. A možná se taky trochu bojím řečiček. Nebo se mi nechce kazit ten pocit a dojmy.
Dojmy z čeho? Všeho. Ve čtvrtek večer jsem se dívala na muzikál Němcová! a musím říct, že nic takového jsem ještě asi neviděla... Jak řekl Noid a nejenom on, je to nejdepresivnější muzikál. Chtěla jsem napsat jakousi recenzi. Ale musela bych se na to podívat ještě párkrát. Aspoň jednou. Celé představení začíná smrtí Němcový a dál celé pokračuje takřka ve tmě, v depresi, kromě snad jedné písničky v nebi, která je hravá a dialog tak trochu koketní. Celou dobu jsem se snažila nebrečet, ale u smrti Hynka, jejího syna, jsem to už nevydržela. Brečela jsem jak želva. Z každé písničky, pohybu, výrazu je cítit bolest a zoufalství. Ale hudba, texty a scénář jsou úžasný. Dneska to CD poslouchám celý den. 
V pátek byly ty opravné maturity. O půl desáté za mnou přijela kamarádka. Žehlila jsem a u toho jsem jí zkoušela z němčiny. Překvapivě jsem musela konstatovat, že mi rozumí a odpovídá, i když třeba hůř, ale zlepšila se, takže jsem se trochu uklidnila. Po jedenácté jsme jely do školy. Těšila jsem se. Fakt. Ale bála jsem se. Druhou kamarádku, tu, co jsem doučovala ten cestovní ruch a zeměpis cestovního ruchu, jsem neustále uklidňovala, že to přece umí. Byl tam ještě její kamarád, kterého znám ze základky. Neustále jsme do ní a do všech hučeli cosi o tom, že nervozitou si nepomůžou, negativníma myšlenkama neúspěch jenom přivolají. Musí přece uvažovat pozitivně, říkat si,že to zvládnou. Shodli jsme se, že kdybysme mluvili do dubu, byli bysme úspěšnější. Mně se všichni smáli, když jsem jim říkala cosi o vydechování a zbavování se nervozity a stresu. Ale když pak R. přišla s tím, aby si při vstupu do třídy představily, že je obklopuje ochranná vrstva, přes kterou se nic nedostane a prší zlatý déšť, tak to se nesmály. Tak mi řekněte, co je na tom tak vtipnýho...
Janča vylezla s tím, že si vytáhla ty nejhorší témata, ale něco tam říkala a odpovídala. Denča vylezla a začala brečet, že nic neřekla. Z cesťáku řekla dvě třetiny otázky, u té jedné části tápala,ale to hlavní řekla. Dějepis v pohodě, třetí fáze národního obrození, stavba Národního divadla a 1. sv. válka, to uměla. Ale ze zeměpisu měla strach, i když si vytáhla to, co uměla. Jasně, neřekla spoustu věcí u Plzeňského kraje a trochu to popletla, ale řekla aktuální zajímavost a Jihočeský kraj zvládla, i když zapomněla na pár věcí. Ale za tu dobu, než vylezla, jsme s Márou, tím kamarádem, byli jako na jehlách, projížděli ty otázky a říkali si, že tohle přece umí, řekne k tomu tohle a tohle... Úsměvné:-)
Hned potom jsme s kamarádkou odjely k nám, udělaly si pizzu, chvíli jsme poseděly a hrály si s králíkem, dohodly se ségrou, že si ho asi vezmeme do školy a Janča šla na přijímací pohovor. Za těch 10 minut, co jsem sama bezcílně bloumala po City Parku jsem se málem zbláznila. Byla jsem tak nervózní, že jsem nevydržela ani prohlížet si oblečení a další serepetičky, takže jsem vlezla do obchodu, obešla ho a musela ven. Pak jsme se vrátily k nám, vzaly si věci, králíčka a jely do školy. Tam jsme ještě hodinu čekaly, ale uteklo to. Všichni si hladili králíčka, i učitelé, donutila jsem k tomu i R. Byly to vtipné reakce. "Vy tu máte k-r-á-l-í-k-a?!" Jasně že jo, je to antistresový králík. "Takže takový Kuscheltier." Přesně. 
S jedním kamarádem jsme se pak docela dlouho bavily s R. a žasli nad změnami a novotami ve škole. Pak jsem R. dala nějaký knížky. Vlastně ona mi dopoledne vrátila moje, skvěle jsme si popovídaly, trošku jsem se snažila holkám přilepšit :P A pak jsem jí odpoledne dala knížky, kterých jsem se chtěla zbavit. Nikdo jiný by je asi nechtěl. Ale tvrdila holkám, že není čarodějnice a nemusí se jí bát! Snažila jsem se z ní vytáhnout, jak holky dopadly,ale prý to neví a ani tak by mi to neřekla. Číst mezi řádky? Jasně. Cajk. Když řeknu cajk,vzpomenu si na tábor... Ale i tak čekání bylo neúnosné, atmosféra se dala krájet a ti co už měli po maturitě a byli tam jako podpora na tom snad byli hůř... Samozřejmě, že jsem se ještě s jednou slečnou z bývalé vedlejší třídy vecpala na vyhlášení. Předseda byl ředitel, takže to bylo zdlouhavé. Ale jak jsem byla šťastná, když řekl, že Janča má z němčiny čtyřku a proto prospěla a Denča že má trojku a také prospěla! A i všichni další! Usmívala jsem se jako sluníčko, objala je, paní od dálkařů jsem pogratulovala a musím se přiznat, že jsem tak nějak čekala, že ten jeden můj spolužák to neudělá. Jasně, je mi ho líto, ale může si za to sám. Nedávno se mi zdálo, že neodmaturují tři lidi. Byla to pravda. Pak jsem se ještě dlouze loučila s R. a vyčítala jí, proč mi nerozmluvila vejšku. Teda spíš to, že jsem se přihlásila na němčinu. Co já tam budu dělat? Vždyť to víte, že neumím gramatiku, proč jste mi to nerozmluvila?! Někteří na tom budou dobře, jiní špatně...Okecávačka. A v angličtině prý stejně zas nebudu nic dělat, budu si plíct copánky a náramky a budu v pohodě. Ne, nebudu. Čtyři roky jsem teď v angličtině nic nedělala. Neumím se učit! A to, že mě tam vzali, nic neznamená. Ani jedna jednička z jazyka na týhle škole není rozhodující. Možná to zní namyšleně, ale kdybych neměla z němčiny a angličtiny u maturity jedničku, spousta lidí by vyletěla. Když nedají dohromady pořádně ani větu...
"To jsem asi měla nějaký zatmění..."
"A zatmění čeho? Slunce nebo měsíce, to je rozdíl..."
"Zatmění mozku..." 
Nicméně mám zakázáno psát zoufalé zprávy a maily. Co budu dělat? Komu je budu psát? Budu se to snažit překonat, taky ten výklad karet, svoje podzimní deprese, deprese z nové školy, prostředí, města, lidí, předmětů, všeho. Cájk... 
Doma jsem byla asi hodinu, na chvíli jsem si lehla a pak přišla kamarádka. Najedla jsem se a vyrazily jsme do víru malo/velkoměsta. Šly jsme do Holandský kavárny (nonstop) a sedli si k vedlejšímu stolu, co seděla ségra s kamarádkama a nějakýma klukama. Tvrdila mi, že nepije. Nikdo z nich. Aha, proto si pak objednali ty panáky :D Tak jsem pak segru na panáka pozvala... Od její kamarádky jsem si  vzala cigaretu (moje mentolový došlytrochu jsem je rozdala) a pak si koupila svoje a zase dala jí. Bylo to fajn. Skvěle jsem si s kámoškou pokecala. Horší bylo, když přišla krize a "kavárna" se vyprázdnila. To jsem tam nezažila. Bylo nás tam 5! No jo, všichni jeli na pouťovou zábavu. Barman nás pozval na panáka... A pak pořád koukal, až mi to bylo nepříjemný.  Kamarádka, ta Denča, co maturovala, měla přijít za náma, ale už toho měla trochu dost, tak nešla. Domu jsem přišla kolem třetí, byla mi strašná zima a bála jsem se (že budu další znásilněná). Jo, a taky se nás tam jeden romský občan ptal, jestli půjdeme na disco. E-ee. Bylo jim okolo 40 let, nejsem rasista, mám za kamarády muslimy. Kdybych chtěla trsat, jela bych na tu zábavu, že ano...
Už bych sem mohla dát ty barevné fotky,co jsem fotila minulý týden. A taky ty barevné na téma. Není čas. Není síla. Celé odpoledne jsem prospala. Není mi dobře. Což nebylo ani v týdnu, když jsem seděla u Denči, četla otázky a viděla jsem se v posteli s teplým čajem.
Článek už je nějaký dlouhý. Měla bych končit.
Víte co, Bílá mi někoho připomíná. Otevírá to to, co bylo zavřeno. A včerejší škola tomu taky asi nepomohla. Trhnout si.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Duhová víla Duhová víla | 11. září 2010 v 21:49 | Reagovat

Myslela sem si to...že ti někoho připomíná...a že vim koho..?

2 cocotier cocotier | Web | 11. září 2010 v 22:06 | Reagovat

Čau.
Buď v klidu, chtěla jsem se zeptat, ty umíš vykládat karty?!
Z depresí si nic nedělej, ty přejdou. Já se na koleje těším...už vím, kdo mě tam čeká a taky vím, že pravidelně v neděli odpoledne do čtvrtku mám "svou svobodu" a žádnou kontrolu. Kámoškám gratulace. A ukaž někdy Kuscheltiera:-)

3 Blackness Blackness | Web | 11. září 2010 v 22:09 | Reagovat

Antistresový králík... taky bych nějakého potřebovala až budu dělat talentovky...

4 Slečna Zvědavá Slečna Zvědavá | Web | 11. září 2010 v 22:11 | Reagovat

[1]: Myslím, že víš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama