Říjen 2010

Time for love

29. října 2010 v 22:28 | Slečna Zvědavá |  Já fotografka
Byly jsme v kině. Na románu pro muže. Dostala jsem dárkový poukázky. A bylo to trapný. Ponurý. Pesimistický. Jediný, co mě na tom filmu bavilo, byla lehčí slečna Tali. Určitě už jsem jí v nějakým filmu viděla, ale nemohla jsem si vzpomenout, kde. Taková bláznivá, ztřeštěná. Jediná veselá věc na celým filmu. Fascinovaly mě ty její rudý rty. Ve kterých ale vůbec nevypadala jako děvka. Spíš diva.
Celý film na mě vnesl podivnou náladu, které se snažím vyhýbat. Přišla jsem do pokoje a pohled mi padl na fotku. Smutek. Stesk.Zapnula jsem počítač a sledovala svůj bolestný výraz v odrazu okna. 
Ta fotka. Vánoční dárek. A proč až vánoční? Teď už je to přece všechno jedno. Můžu si dělat, co chci, blbnout jak chci. I posílat anonymně neanonymně fotky.
Jenže, co z toho. Nic. Mám teď sice naprostou "svobodu", nic mě neváže, jenže k čemu mi to je, jaký to má smysl. Loni by to smysl mělo.
Hra. Hrát si a nechat hrát.
Bojím se lží a tak je vyhledávám. Někdy bych kradla a tak radši dávám. Když ztrácím balanc, podrazím si nohy,intrikář, naivka, i to jsou moje vlohy...

all4all.blog.cz
Tak. Vylila jsem si tu své srdcaté srdce a můžu jít pokračovat ve slovesech...

Kulaté narozeniny se musí řádně oslavit

28. října 2010 v 14:13 | Slečna Zvědavá |  Fotím na téma
Včera jsem měla kulaté narozeniny. 20. Už jsem stará. Po dlouhé době jsem se zase docela těšila. V úterý jsem slavila v Budějicích. Zamluvily jsme místa v nejvyhlášenějším (prý) koktejl baru. Prvně jsem myslela, že to je malý, ale vypadá to jako bludiště a míst je tam dost. Ovšem po otevření naprosto plno.
Objednala jsem si koktejl s názvem Mrakodrap, ovšem dostala jsem Pearl Harbor takže byl na účet podniku. Navíc byla ta šťastná hodinka (jeden zdarma), takže jsem vypila 4, zaplatila 1 :D
Byly tam tři moje spolužačky a kamarádka z tábora. Od Peti jsem dostala naušnice Swarovski a lesk na rty, od Lenči naušnice a od Evči taky naušnice, korálkový koule, protože já je prostě neumím a nemám na to trpělivost. A Simča mi dala takový tričko a karamelovou milku. Moc jsem si to užila a byla to sranda. Jsem ráda, že jsem chytla zrovna takový spolužačky:)


Simča, Peťa, Evča a Lenča

Naštvat, potěšit, naštvat, potěšit a tak dokola

26. října 2010 v 11:35 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Včerejší den byl zajímavý. Hned ráno na morfologii řekla, že si zkusíme, kolik už toho umíme na ten testík příští týden. Heh, nic. Taky jsem měla ten referát v angličtině do reálií. Místní politika, zákony, policie a doprava v USA. Ta Kleopatra (učitelka, určitě přes padesát, vrásky jako Macocha, mladistvý oděv, přehnaná výslovnost. Výsledek-nikdo nerozumí. A koktá.) mě pěkně naštvala. Počítala jsem s tím, že mi do toho bude skákat, dělá to každýmu a taky občas opravuje. Ale s tímhle jsem nepočítala. Opravovala mi snad každý druhý slovíčko, neváhala neustále vstávat ze svýho místa, aby se podívala, co že to čtu, protože mi přece nemůže rozumět. Beru to, vím, že nemám dokonalou výslovnost. Ale taky vím, že tak hrozný to nebylo. A rozhodně si nenechám líbit, když mi tvrdí, že jsem si ty slovíčka nevyhledala. Já jsem si to jak debil v neděli hledala a poslouchala to jak debil pořád dokola a psala jsem si to tam, dokonce transkripcí. A ona mi řekne tohle? No tak to ne. Hádala bych se s ní, ale pořád mi v hlavě znělo 'zápočet, zápočet, zápočet, drž hubu, drž hubu!' Tak jsem byla ticho,usmívala se, a jen píchala prstem do papíru. Sedla jsem si na místo a chtěla se vzpamatovávat, ale ona začala dávat přednášku. Nejhorší výkon, nenašla jsem si nic, musíme si to najít a naučit se to, pomůže nám to i ve fonetice a když to budeme říkat špatně, tak to nemusíme říkat vůbec. Tak moment. Snažila jsem se jí vysvětlit, že jsem si to včera hledala a psala si to tam. Vždyť to musela vidět, baba jedna! Pak jsem jí vracela knížku, mrskla jsem jí to tam, řekla jméno a čekala, až si mě odškrtne, páč je pomatená a ona se mi začala omlouvat! Za to, že mi do toho tak skákala a že musím dát vždycky důraz na tu jednu slabiku a ostatní zredukovat ale že redukuju všechny a pak mi není rozumět. Hm, jasně. Nikdy jsem neměla problém se dorozumět kvůli výslovnosti, ať už to byl Angličan, Němec, Francouz, Španěl nebo Američan nebo kdoví kdo. Ale ona mi prostě nerozumí. Ještě že mě všichni litovali ;)
O volný hodině jsem si zpravila náladu muzikálem Láska je láska. Zase jsem se tomu smála jak idiot a kamarádka trochu nechápala:D Ale to je prostě nejlepší hláška a furt s tím všechny otravuju.

Jsi zhýčkaná bohémka, chorobně žárlivá, egocentrická vegetariánka a sobecká astmatická cholerička, kterou v dětství poštípala krůta!

'A co tady ta tvoje sbírka pánskejch ponožek, no?'

'To není moje hobby. Někteří odtud prostě spěchali!' 

Jinak, snad půjdu na ten Excalibur, pokud tam dneska kámoška konečně dojde a vyzvedne ty lístky:D
A sestřenka konečně včera vyzvedla ty lísky na koncert do státní opery. Už se těším^^
Dneska jsme měli Imatrikulaci. Dobrá fraška, hlavně ti papaláši tam. Málo jsem se smála. A slavnostně jsem slíbila, že se budu učit, chovat se slušně a bla bla bla. Furt jsem si pak zpívala ódu na radost:D
A večer se jde slavit! První kolo narozeninových oslav! Jdeme do báru. A bude Happy hour. A budou koktejly. A zítra pěkně na osmou do školy! Ale jen na fonetiku, pak volno, pak dějiny a hurá na vlak. Na přednášky kašlu, na to nemám čas. Staví se totiž za mnou v Jihlavě Honzík. Ale jen na chvíli, pokračuje za svojí slečnou do Humpolce. A dneska uvidím Peťu, yeah.

Jako mně bude někdo něco vyčítat s mýma upíříma fotkama! Mně! Tohle je prostě dokonalý, to musíte vidět! Jen zatím nevím, co to znamená, tak doufám, že to Lucka brzo prozradí. Je to z její ofišl stránky na FB, tak tam zavítejte:)



Vesele v balóncích

24. října 2010 v 11:27 | Slečna Zvědavá |  Oblečky blogu
Je čas na veselejší design. Přece jenom, proč žít v jednotvárnosti, když je svět krásně barevný. Na tyhle fotky už jsem úplně zapomněla. Je to z focení na tablo. Já jsem tam samozřejmě zůstávala až úplně do konce, abych to tam pak uklidila. A když už byli všichni vyfocení, nenapadlo mě nic jinýho, než si lehnout do balónků a kámošce poručit, ať mě vyfotí. Ovšem nepočítala jsem s tím, že se toho chytne i ten fotograf a bude mě taky fotit... :-) Zrovna tuhle fotku fotil on, kámoška fotila spíš ze strany. Teď si říkám, že jsem měla tuhle fotku vybrat na tablo a ne tu v sedě. Byla bych originál.
Balónek co je na okrajích byl původně ošklivě zelený a ještě tam byla ruka, co ho držela. Takhle modrý je ale hezčí:)
Uvidíme, jak dlouho tady vydrží, protože jestli za 9 dní udělám hezký fotky, tak... Ale ne:) Tohle je krásně veselý a barevný, tak jako já. A je to jako demonstrace proti šedivýmu podzimu. I když podzim není vůbec šedivý, ale naopak krásně barevný.

all4all.blog.cz

Mé nejdražší

24. října 2010 v 0:28 | Slečna Zvědavá |  Moje složitá osobnost
Poslední dobou jsem často přemýšlela o svých kamarádkách. V podstatě celý čtvrťák a ještě o prázdninách. Opravdový kamarády jsem totiž objevila právě v téhle době. A tak jsem si říkala, že bych si to mohla sepsat. Vyjmenovat je. Pro svůj pořádek a svoje potěšení.
Už někdy od poloviny třeťáku patřily mezi mé nejlepší kamarádky Terezka, Marťa a Věrka. Jenže jsem pak zjišťovala, že ne oni jsou ty úplně nejlepší.

all4all.blog.cz
Terezka je zlatíčko a je to jediná kamarádka, se kterou si na uvítanou a na rozloučenou dáváme pusu. Mám ji ráda, občas je dost střelená. Ale taky mě pěkně štve, nebo spíš štvala. Hlavně ve škole a před maturitou. Jedna ze dvou holek, co měly pořád samý jedničky. Taková ta co nadává, jak to neumí a pak za jedna. Ta, u který nikdo nečeká tahák a má jich víc než já. Umí být pěkně protivná, když nemá svoje zápisky nebo jí někdo brání v učení. Ale na druhou stranu je fakt, že ona mi pomáhala s organizováním vánoční besídky, stužkováku, s praxí do Vídně, kam jela jen jako účastník a já to organizovala. Ví, nebo věděla toho o mně dost, ale já o ní taky. Ve čtvrťáku se mnou chodila ve čtvrtek na obědy, protože čekala na bus. Vždycky jsme si fajn pokecaly. Pak začala jezdit jiným busem a já chodila na oběd s někým jiným. Těším se na svojí oslavu, až jí zase uvidím. Jen doufám, že nevznikne žádná hádka či pomlouvání..

Chlupatá kulička

22. října 2010 v 22:22 | Slečna Zvědavá |  Já fotografka
Určitě jsem říkala, že si ségra koupila králíčka. Teda králičku. Taková malá bílá kulička to byla. Ale už trochu vyrostla:D
Tak napřed maličká a pak o něco větší:)

all4all.blog.cz

Říkala jsem perný den? Dneska teda ještě pernější...

21. října 2010 v 21:50 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Ale asi začneme včerejškem:)
Pilně jsem si udělala všechny úkoly a většinu referátu, pak mě to přestalo bavit a sledovala jsem na youtube všechny videa z Excalibru. A pak... proč vlastně nejedu na derniéru? Takže kdo se mnou pojede? Už jsem našla oběť. Kamarádka co chodí do školy v Praze. Jen doufám, že si to nerozmyslí, až jí prozradím, co to znamená a obnáší jít se mnou do TaFantastiky na muzikál :D Ne jenom, že celý představení poposedávám na židli jak cvok, ještě se usmívám jak blbeček a jsem nadšená. A po skončení představení spolu s ostatními blokuju východ od šatny zpěváků a dožaduju se podpisu a fotek:) Jenže derniéra... Zase ti novináři... Jen nevím, jak to prozradím mamce... Ne jen, že jsou ty vstupenky trochu dražší než normálně (ještě je pár volných míst), ale hlavně už jsem na Excalibru byla dvakrát,že jo, takže mě pošle do háje a řekne mi, že jsem magor. Na druhou stranu by to ani nemusela vědět. Prostě řeknu, že zůstanu v Budějicích, budu nakupovat dárky (je to 28.11.) a v neděli dopoledne se vydám do Prahy, páč to je odpolední představení, a večer zase zpátky. Sranda by byla, kdyby mi zrovna někdo volal:Kde seš? V Praze. Cože,nemáš být v Budějicích? No a? :D Víte co, teď lituju, že jsem nejezdila častěji. Všechny představení končí. Jenže já jsem si vždycky říkala, že přece nemůžu jen tak jet do Prahy na muzikál. Sama, protože by se mnou nikdo nejel. Ale proč bych vlastně nemohla jet? Jsem přece dospělá a hlavně dost velká na to, abych dojela do Prahy, došla do TaFa a zpátky... No nic. Uvidíme. ale prostě chci ještě jednou slyšet "Aartušii! Artuši! Co to máš na duši?" A další vtipný hlášky Morgany a Merlina. Možná bych si mohla přečíst scénář, mám ho někde doma... :) A taky program a lízátko a přívěsek:D
Večer jsme šly na tu filozofickou fakultu na ten německý film. Musím říct, že filda vypadá fakt luxusně. Moderní umění,tak trochu konstruktivismus,všude samý skla a nevím co ještě. Film se jmenoval Emmas Glück a neptej se, o čem to bylo :D Pár holek to obrečelo, mně to přišlo vtipný. Pak jsme jely trolejem do města, našly správnou hospodu a přidaly se k lektorům. Jó, to bylo tenkrát keců,že s učitelem na pivo ee. A hele, tady to jde. Byla tam lektorka, která nás učí, Patricia, pak ještě jedna, Sussane, potom nějaký Thomas a Martin a pak náš učitel Pecka, se kterým jsou hodiny pecka a pak dvě holky z Erasmu,jedna Polka z Norska a pak Italka z Německa :D Skvěle jsme si i pokecali, já se snažím nedávat tady najevo svojí němčinu a nic moc o sobě neříkat a to pako Thomas pak řekne, že z nás tří umím nejlíp německy... Přitom Markét umí fakt dobře, teda má velkou slovní zásobu,ale ten přízvuk,nebo spíš výslovnost... Evča se moc neprojevovala,bojí se mluvit.
Řešily tam něco s dětma a Tania,ta italka, řekla, že když nebude moct svoje dítě uspat, dá ho na hlídání Patricii a ta ho uspí hned. A ta pak řekla něco o usínání studentů v jejích hodinách, že to se musí zeptat nás, jestli je v uspávání dobrá. Zrovna se bavily anglicky, aby i ta polka rozuměla. Tak jsem řekla (nevím, co mě to zas chytlo a co to mělo znamenat), že jsem ještě neusnula. A ona na mě německy, že se to teprve uvidí nebo co tak já na ní taky německy:D Je docela fajn:) Zjistila jsem,že má malou dcerku. Já za to nemůžu, to ta tapeta na mobilu. Cože? Že jsem neseděla vedla ní? No a, já mám oči jako ostříž:D
Chtěli pak pokračovat ještě někam jinam, ale já jsem z nějakýho nepochopitelnýho důvodu chtěla jít za kámoškou, co měla sraz se svojí třídou. Tak jsem jí zavolala a holky že jdou se mnou. Tak jsme šly, trochu jsme se v tý tmě ztratily, ale pěkně jsme si zazpívaly :D Tam jsme chvíli seděli, ona mě zase donutila vykouřit cigaretu a pak jsme šly na disko. (Loni se ztratilo několik studentů,byli nalezený v řece a všichni předtím byli v tomhle klubu:D) Potkali jsme tam mýho spolužáka, tak jsme tam s ním s Markét tancovaly. Za tou pak ale přišel jeden kluk, tak jsem s Markem tancovala sama. Ani nechci vědět, co se mu honilo hlavou. Kámoška z něj měla srandu a ráno mi povídala, jak po mně jel. Od DJ jsem nechala zahrát písničku naší bývalý škole (ŠECR foreva) a o půl druhý jsem chtěla jít domů,ale nevěděla jsem kudy, tak jsem šla s tím pakem Markem. Nebyl schopnej jít rovně, furt mlel nějaký sračky a já ho za chvíli měla vyloženě plný zuby. Byla jsem ráda, že jsem se ho zbavila. A když jsem ho okřikla, ať neřve na celou chodbu, tak jsem se dozvěděla, že se mnou není sranda... 
Kámoška přišla ve 3, prý jsem s ní mluvila, ale vůbec o tom nevím... :D
Ráno jsem se vzbudila před osmou a na chvíli jsem si říkala, že bych měla jít do školy,ale pak jsem si říkala, že je lepší,když se vyspím a vstala jsem v devět. Dala jsem si sprchu,udělala úkol, nasnídala se,udělala si sváču a vyrazila do školy. Samozřejmě mi ujel trolej :D 
Taky mě zas bolelo bříško:-/ Musím zas mamince nebo ségře nakrást prášky...
A odpoledne na němčině... :D Já nemůžu sedět vedle tý zatracený holky:D Pokračovaly jsme ve zpívání...Dám dělovou ránu, bum bum bum... A smály jsme se a chudák Pecka něco vysvětloval a prej jestli to je blbej příklad a já zas šílenej záchvat až mi tekly slzy:D No a pak když jsme odcházely, tak jsem prostě nechala na lavici ležet mobil. Měla jsem divnej pocit, ale říkala jsem si, že jsem si ho přece hodila do tašky. V pekařství jsem zjistila, že nehodila, tak jsem letěla zpátky do školy, tam už nikdo, ani učitel,ani školník, tak jsem jela na kolej. Kurňa.Seděla jsem v trolejbuse a přemýšlela, co budu dělat, když se nenajde. To už nikdy nebudu mít svůj přívěsek! Volala jsem si od spolužáka,hlasovka. Pak mi psala segra, že mobil se našel, že ta holka volala taťkovi. Po osmý mi ho donesl strejda. Skvělý. 
A teď...chtěla jsem se dívat na muzikál láska je láska. Ale má to dvě hodiny. Měla bych si uklidit a jít spát. 
Patricia poslala email, že zítra odpadá němčina. Takže jdeme na desátou a končíme o půl dvanáctý. Ve dvanáct domů. Akorát je výluka. Z veselí do hradce. Tzn. možná víc jak hodinu v buse. A jestli budu stát...Gr!
Jdu si napsat seznam, jaký jídlo si dovezu. Musím šetřit! :D

Nejlepší jsou ty hlášky! :D
Jsi zhýčkaná bohémka, chorobně žárlivá egocentrická vegetariánka, kterou v dětství poštípala krůta! :D Nejlepší! 
A co tady ty tvoje pánský ponožky no? Někteří odtud prostě spěchali! :D 

Spokojená,šťastná

20. října 2010 v 12:57 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Včera jsem se zranila na bowlingu. Zlámaný nehty nepočítám. Mám oteklý palec. No, už moc ne, ale byl. A bolí. Špatně se mi píše a když o to zavadím. Se zas nechám k něčemu přemluvit, fakt že jo... A to mě chtějí naučit šipky.. Tam aspoň nezraním sebe:D Bylo to fajn, kamarádčin přítel je sympaťák, její kamarádka taky ujde,ale její přítel je cvok (byla jsem varována) a tak jsem ho párkrát setřela, až se divil.
Fanouškovský stránky na FB jsou fajn. Pokud je dotyčný aktualizuje. A v případě Lucky Bílý to je fakt super. Aktualizujou to poměrně často, i několikrát denně s fotkama. Občas napíše i Lucka sama. Baví mě to a o to víc se těším na koncerty. Objevily se kecy kvůli postupu Mariána Zázrivého v ČSMT a kritika Lucčina hodnocení a potlesku ve stoje. Jednu takovou kritiku si můžete přečíst na fóru Lucčiných stránek. A dneska Lucka vydala 'prohlášení', můžete si ho přečíst tady.
Ty jo, nesmím koukat na ty fotky tam. Nějak jsem si zas navykla tam chodit... Ale to už vydržím, už ani ne 14 dní...
Tyhle narozeniny opravdu pořádně oslavím. V úterý jdeme s holkama do jednoho koktejl baru tady. Od sedmi do osmi tam je Happy hour - druhý koktejl zdarma. A prý se dá vypít i 6 koktejlů za tu hodinu. A dostanu další náušnice, heč! Z korálků. Dneska jsem totiž měla svoje pavoučky. A jedna spolužačka podobný vyrábí. I různý jiný a moc pěkný.
Tož děti, jdu dodělat referát do Reálií (haha), snad ty úkoly do angliny a možná i ten do němčiny.
A večer pěkně na fildu na německý film (Emmas Glück) a pak s lektorama do hospody. 
Zítra ve škole pěkně do půl pátý a v pátek ve 12 hurá domů:)
Taky přidám nějaký fotky,snad. Možná. Už se na to chystám dlouho:)
A v uších pěkně Excalibur, jeden z nejúžasnějších muzikálů (twice live, yeah)


Perný, ale úspěšný, den

18. října 2010 v 23:36 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Nevím, čím to je, ale v té škole se mi prostě líbí. Jasně, první hodinu jsem vždycky tak nějak mimo, nějak tu morfologii nestíhám, teda spíš jak jede strašně rychle, ale to je jedno. O volný hodině jsem dělala náramek s ozdobným písmem, pokračovala jsem i v psychologii. Dneska byl ten blázen obzvláště vtipný, navíc je nahluchlý. Jako fakt. Všichni jsme se dneska nasmáli. A zrovna, když jsem řešila jedno písmenko a něčemu se smála, tak si mě všiml a že prý čemu se to směju, ať to řeknu na hlas. Udiveně (ale fakt) jsem zvedla hlavu a překvapeně se zeptala "Já?" a ještě jsem na sebe ukázala prstem. "Já jsem nic neříkala..." - "To je dobře." a pokračoval. Na reáliích jsme se taky nasmáli, hlavně, jak těm chudákům, co měli referát, neustále skákala koktavě do řeči. Příště jsem na řadě já... Zase jsem něco řešila a najednou slyším "Stop talking!" Myslela jsem, že to je na toho chudáka, ale byl to na mě... tak nic no :D O volný jsem šla s jednou kamarádkou na oběd do menzy, stavily jsme se v Rossmanovi a pak šly na fonetiku. A pěkně do první řady... Vesele jsem si pletla náramek a poslouchala, co vykládá. Dneska to bylo zábavný. Anglický slova dával do českých vět. Něco jako: 'take a pill x co jsi to pil'. Ale v té české větě to řekl s anglickým přízvukem a výslovností, takže takový přídech na 'p' a bylo to vtipný.
A morfologie s Alenkou byla taky vtipná. Smály jsme se furt. A pak rychle pro rohlíky a domů. 
Začal prodej lístků na Lucku do Státní opery. Chtěla jsem koupit lístky. Nelze rezervovat, jen koupit. Napište číslo karty, platnost a poslední tři čísla z druhý strany. Jenže ty já tam nemám. Tak jsem zkoušela všechno možný. Pak jsem jen napsala mamce, až přijede domů, ať mi zavolá. Jenom jsem sledovala, jak mizí místa a kamarádka ze mě měla srandu. Mamce to taky nešlo. Tak jsem to zkoušela z kámoščiný kreditky. Taky nic. Začala jsem to vzdávat. Sestřence jsem se nemohla dovolat, měla hodinu. Pak byla v metru. Nakonec se to vyřešilo. Sestřenka to zaplatila ze svýho účtu a já jí hned poslala peníze. Zítra to jde vyzvednout. Sedíme ve třetí řadě. Státní opera je to, jak se tam vyhlašují slavící. Mamky reakce: "Co si oblečem?" Těším se. Ten červený samet a ta zlatá barva, to jsou barvy Vánoc. Kór 13.12. Chci, aby sněžilo a abych se pak vracela zasněženou Prahou.
Těším se na zítra, protože mám sraz s kamarádkou z tábora a večer jdu na bowling, ani pořádně nevím, s kým.
Těším se na středu, protože jdeme na film a pak ke Stammtisch s lektorama. 
Těším se na 26.10., protože to je imatrikulace a není škola.
Těším se na 27.10., protože mám narozeniny a jedu domů a dostanu svůj prstýnek, white gold,echt.
Těším se na 28.10., protože mám dvě oslavy a těším se na svoje kamarádky ze střední. Takový malý sraz. A taky na segru a jejího kámoše,protože to bude sranda.
Těším se na 1.11., protože se už nebudu moc dočkat. (Ale píšeme velkou písemku:/)
Těším se na 2.11., protože končím brzo a jedu do Prahy na koncert a křest CD.
Těším se na 13.12., protože mám svátek a protože jedu do Prahy na koncert.
Tak, teď jsem se pochlubila, můžu si vyfoukat hlavu, vyčistit zuby a jít spát.
Lofíčkuju vás vy dobytci :P :)
Edit: tak jo, kecám. Chce to trochu oddech, takže si dám ještě nějaký dál Sonny, další kravina z Disney:)

Týden nám znova začíná...

17. října 2010 v 19:25 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Ten můj, školní, kolejní.
Líbí se mi tu. Už mi tak nevadí jezdit zpátky, jako první týden, ale těším se vždycky domů. 
I když je to naprosto jiná škola, jiná úroveň, jiné město, spousta věcí se nezměnila. Kromě toho, že ve škole, na záchodě, ve městě narážím na svoje spolužačky ze střední (občas i ze základky), jsou i některé hodiny stejné, či podobné.
Začněme tím veselejší. Němčina. Máme několik druhů němčiny, ale SŠ se asi nejvíce blíží Jazyková cvičení. Na jednu dvouhodinovku máme Rakušanku, na druhou Čecha, jmenuje se Pecka a ty hodiny jsou pecka. V naší skupině, co máme angličtinu-němčinu, nás je 11. Na každou hodinu jsme ještě s někým jiným. Ani nevím, jak se k tomu došlo, ale ten jediný kluk, co s náma je, prý byl v Talentu (kec). Tak jsme si z něj dělaly děsnou srandu, jaký měl číslo, co zpíval, kdy vstával a tak podobně. Strašně jsme se smály, až jsem dostala záchvat smíchu. A pak vešel učitel a já se furt strašně smála a on se na mě udiveně a nechápavě podíval a já dostala ještě větší záchvat smíchu, až jsem ležela na lavici a doslova brečela. Zlaté hodiny na střední...
I s tou Rakušankou by se to dalo přirovnat ke střední... Když to uděláte teď, nebudete mít domácí úkol.... Vy už to máte? To má ale být písemně... Já vím. Prostě se mi nechtělo no:P
A angličtina... Docela nuda. Můžu být jenom ráda, že si nepamatuju řešení těch cvičení, protože to bych už asi fakt umřela. Nejlepší je fakt sedět v první lavici, protože pak se nebojím tolik projevit a aspoň něco dělám. Kanaďanka jedna bláznivá, nějak srší energií a všichni jsou jako praštěný.
A taky mě děsně štvou chyby ostatních. Já vím, že je taky dělám, proto nic neříkám. Ale prostě, nědy vstávají vlasy hrůzou. Když někteří teď dělají stejné chyby, jako moji spolužáci na střední, nevím, co tu dělají. Když to jsou fakt hloupý chyby, nebo když nerozumí jednoduchým větám. Tady se ani nemám na koho bolestně tvářit...
Taky mě rozčilujou auta...Malý jasně modrý a větší,zeleno modrý...
A chybí mi spolubydlící. Nevím, kde je, kdy přijede, jestli dneska, nebo jako zítra nebo co. Vím, že o víkendu byla u kámošky slavit (pff,jsem nebyla pozvaná... stejně bych nejela :P) Tak prostě nevím, jestli tam všichni zůstaly a přijedou společně až zítra nebo co jako. Nechci tu už být sama. Už mě to nebaví. Pokud do půl devátý nedorazí, tak jí napíšu.
Se půjdu osprchovat a pak si na pokoji oholím nožky,páč nechci brzdit koupelnu. A chci stihnout Talent. Jestli rozchodím tu online Tv, ale myslím, že se zapne až v osm,pokud jsem to pochopila...
Proč to pořád děláš? Je to furt dokola a stejně to asi nemá žádný smysl...
Tož já jdu,zlatíčka:P

Hezká i nepěkná ozdoba hrobu

16. října 2010 v 19:18 | Slečna Zvědavá |  Já fotografka
Hřbitov mi přijde jako smutné téma. Ne,že bych z nich měla hrůzu, jen je to takové zvláštní místo. Když jsem tam byla naposledy, rozváželi jsme kytky z babiččina pohřbu. Při té příležitosti vznikla i tahle fotka.
Je na hrobě pradědy a jeho rodičů. Když jsem byla malá, vždycky jsem si ty holubičky hladila. Nepěkná ozdoba to je v tom, že ukazuje mrtvou holubici (což je na hřbitově pochopitelné). Pěkná ozdoba je to v tom smyslu, že ukazuje i věrnost té živé holubice. Lásku, něhu.

all4all.blog.cz

Šťastná jako blecha!

14. října 2010 v 22:13 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Já se vám musím pochlubit! Jupí! :P Šlo to ráz na ráz, dala jsem věci do pohybu a začalo se to fakt hýbat.
Přestalo mě bavit čekat, až bude sestřenka online a napsala jsem jí zprávu na [fejsbůku]. A odpovědi jsem se za chvíli dočkala. S přespáním u ní není žádný problém, to je přece jasný. Kromě asi pěti dnů, páč už tam je obsazeno. Ale jinak auf jeden Fall!
Zrovna jsem si psala se ségrou, tak jsem jí řekla, ať mamce vyřídí, že si objednávám lístek na toho 2.11. Ségra absolutně netuší, o co jde, ale to není důležitý. Než se ozvala zpátky, tak jsem si ho rezervovala. Sestřenka mi mezi tím vysvětlila, jak se k ní dostanu. Až bude oslava narozenin, tak mi to ještě jednou vysvětlí a nakreslí mi plánek:) Doufám, že to najdu:)
Ještě že jsem dneska na koleji sama, vypadám tady jako blázen, jakou mám radost:) Ale dokud nebudu držet lístek v ruce, není to skutečný. A dokud tam nebudu stát ^^
Není to jenom koncert, je to křest vánočního CD. Lístky jsou jenom na stání. To mi ale nevadí, stejně bych nevydržela sedět. Ale taky tam budou určitě novináři. To neva. A těším se i na noční Prahu, jestli se teda neztratím. Chichi:)
Pojedu v úterý po škole, teda po těch povinných předmětech a ještě budu muset odejít o chvíli dřív z fonetiky,aby mi to neujelo. Ale ve středu nemusím chvátat zpátky, protože ty povinný předměty stejně nestihnu, tak co:) A můžu se kouknout i na vánoční dárky:)
Tak já jdu balit a spát. Stejně neusnu:)
Škoda, že na tohle křtění není na stránkách plakátek:( Tak aspoň z jinýho koncertu:)



Připadám si jako na jiné planetě

13. října 2010 v 22:34 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Včera jsem dostala šílený nápad. Vlastně za to ani nemůžu já. Na FB se mi objevila aktualizace profilu Lucky Bílý, chvíli před koncertem v Jablonci. A tak jsem si postěžovala kamarádce z Jablonce, že tam nemůžu být. A ona ať přijedu. Samozřejmě ze srandy, protože koncert už jel. Byla jsme už smířená s tím, že na žádný koncert letos nepůjdu, protože žádnej se nekoná v blízkosti Jihlavy nebo Budějic. Ale proč bych vlastně nemohla jet do Brna nebo do Prahy? Nebo jinam? No proč ne? Mohla! Tak jsem začala plánovat. Jet do Brna a přespat u někoho, nejspíš u kamaráda z tábora na koleji, a pak ráno frčet pěkně brzo do Budějic? Nebo jet do Prahy na koncert ve státní opeře, přespat u sestřenky/bratránka či jiné kamarádky a pak pěkně ráno do Budějic? Spíš jsem uvažovala o té Praze, do Budějic je to přece jenom blíž. A je to 13. prosince, přesně na můj svátek. Tak proč ne? Jediný, co se mi na tom nelíbí, je velikost toho místa. Ještě se sice neví, kde v Brně to bude, ale bude to velký, to je jasný. Já má radši menší koncert v kostele, tam to má úžasnou atmosféru (srpen 2002, Kašperské hory, nádhera...). Líbil by se mi třeba Lanškroun. Ale je to daleko:/ Kromě dalších faktorů. Ale taky to má svoje plus...
Dopoledne jsem byla na jedné povinné hodině a pak jsme si přesunuly přednášku a šly dřív. Takže jsem na kolej dorazila už v 11. A osvítilo mě (tento týden již po druhý). V Brně je přece moje nejlepší kámoška! Tak jsem jí hned psala, jak moc by jí vadilo jít na koncert. Tak že by šla se mnou a nabídla mi přespání. Pak jsme ale zjistily ceny a že si to ještě rozmyslí. To chápu.
Byla jsem na večeři s mamkou. A přednesla jí svůj návrh na koncert. Čekala jsem, že se bude zlobit, do Brna, či Prahy, navíc, přijdu o nějaký hodiny. Ale ne. Přijala to s úsměvem. Šla by taky, ale až podle peněz. 
Nakonec z toho vylezlo to, že bych v neděli 5. prosince jela do Brna, přespala u tý kamarádky a ráno frčela do Budějek. Takže bych přišla v pondělí o pár hodin. Nebo by jela se mnou, odvezla mě domů a já bych jela ráno z Jihlavy. 
A jela bych třeba i do tý Prahe. V pondělí 13., po škole (spíš kousek mimo školu) a přespala bych u sestřenky. Mamka by šla na koncert možná se mnou (tak, aby to nevěděla segra), má tam zrovna seminář.
A ještě je jedna možnost. Mamka má 17. listopadu seminář v Karlových Varech (možná). A 18. je koncert. Tohle by bylo nejlepší co se zameškání týká. Páč to je sobota. Jenže k tomu zas ubytování... šla bych klidně na všechny tři koncerty, ale tolik peněz zas nemám, musím šetřit.
Kdyby chtěl jít někdo se mnou, budu ráda. Cena lístku se pohybuje od 550 Kč do 1300 Kč... 
Ale jít se mnou je těžký. Pak totiž potřebuju tisícátej podpis a několikátou fotku. Všechny fotky co mám jsou totiž nekvalitní.
Jsem prostě šťastný člověk, nemůžu si stěžovat.
Po hodně dlouhé době (tak pět let?) se těším na svoje narozeniny.
Dneska je 13. října. To znamená co? Že před rokem bylo úterý, šly jsme na fráninu, na chodbě jsem byla zastavena, dostala poděkování a příslib smsky, ta přišla během chvíle. A pak byla středa, já se vykašlala na španělštinu, šla domů balit a jelo se do Německa a byla sněhová vánice a z Drážďan jsme nic neměli a v Berlíně na nás koukali jako na blázny, že máme zimní bundy.
A dneska zase. Teda poděkování rovnou v smsce no :D
A za dva měsíce mám svátek, a bude snad i třeba ten koncert. A za dva týdny mám narozeniny. Budu stará baba :P
Mějte se, smějte se tááák:)
13. je prostě fajn číslo:)

Es war voll cool!

11. října 2010 v 23:01 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Wirklich! Gerstern war ich begeistert. To si takhle jedu celá natěšená vlakem, roztahuju se po 4 sedačkách (na jedný sedím, na druhý mám bágly, na proti notebooke) a najednou mi zvoní mobil.
"Kde jsi?"
"No ve vlaku"
Aha. Změna plánu. Tom vůbec nebyl v práci, takže žádný babský pokecání s Katharinou. Slíbila jsem, že až dorazím na kolej, dám vědět. Vlak přijel o deset minut dřív, trolejbus jel taky akorát. Pak volám Tomovi a že dojedu na Výstaviště a tam mě vyzvednou. Čekám si tak na trojelbus a znova telefon.
"Hallo Lucka, hier ist Katharina" Ou. Super. Ale tak co, zvládla jsem německý telefonát v pařížským metru, tak proč ne na rušný silnici, že. Za chvíli (skoro deset minut a prý dvě minutky...) u mě zastavilo auto.
Jeli jsme do města, do kavárno-baru, kde jsme byli s Tomem minulý pondělí. A bylo to fajn. Povídali jsme si, smáli se, dala jsem Kathě náramek, co jsem dělala ve vlaku, bavili jsme se o všem možným, o práci, Oppurgu a lidech, o náboženství. Teda, o muslimech. Nejsem zaujatá, ale to, jak se projevují někteří naši "kamarádi", či spíše známí, lidé, se kterými jsme strávili 3 týdny, je občas až děsivý. Alláh je nejlepší, Alláh ti pomůže. Na FB samý muslimský videa, trapný kecy (Měla jsem konverzaci s jedním klukem, byla jsem zvána do Egypta, že jsem hezčí než před 2 rokama a ať si vezmu s sebou hezký kámošky, bydlet můžu u něj). Abych pravdu řekla, bála bych se. Za to Gozde, slečna z Turecka, u tý to nikdo nepozná. Nerada se bavím na tohle téma, páč je to tenký led, ale jednou jsme na to možná taky zabrousily.
A pak byl čas se rozloučit, protože šli do kina. Odvezli mě na kolej a já jsem si kráčela jak v sedmým nebi, happy, glücklich. Jen mi trvalo, než jsem se zase přeorientovala na češtinu :P Měla jsem tendenci mluvit na kámošku německy. By mě asi praštila... :-)
Večer jsem našla online TV a sledovaly jsme ČSMT. Hej hou.
Dneska jsem ve škole neusnula. Pokrok. Sranda. Už mám všechny učebnice, skoro. Takže jsem dneska zaplatila skoro devět set jen za dvě knížky. Úža.
Odpoledne jsem měla sraz zase s Tomem. Dal mi nabídku na práci. Nepotřebujete finančního poradce? Fakt ne? Poradit s hypotékou, pojištěním, čímkoliv? Určitě jo, dostanu za to prachy ^^ :P
Budu mít narozeniny. Asi za dva týdny. Nedělám oslavy, ale tentokrát jsem se rozhodla, že udělám. Tak jsem dneska rozeslala kámoškám zprávu a zatím kladný ohlasy. A říkala jsem si, že bych mohla vzít i ségru, třeba s kámoškou nebo gay kámoškou - transvestitou - největším komikem, co jsem kdy poznala a co kdy zažila moje (bývalá) škola. Hou hou. Snad bude chtít a snad jí mamka pustí. Skoro všechny tam zná. Terezku (snad přijede, potvora jedna), Věrku, Káťu, Janču a Kiki a Denču a snad i Marťu pozná. Ale bude to náročný. Odpoledne rodinná oslava a večer tohle. Chtěla jsem to přesně na svoje narozky, ale to přijedeme pozdě ze školy a nemělo by to cenu.
Tak já jdu spát. Chtěla jsem jít brzo... tak asi nic no:-)

Absolutně se mi nechce vymýšlet nějaký titulek, takže tento článek je bez titulku

9. října 2010 v 20:23 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Tyjo jak mě bylo ve čtvrtek večer špatně... Ne, že bych nakonec něco přepsala...Ale dojedla jsem čokoládu. Neměla jsem to dělat. A navzdory tomu, že jsem v devět padala únavou, šla jsem spát v jednu, protože jsem nemohla usnout. 
Pátek byl velice plodný den. Němčina mě docela bavila, jako vždy (ehm, vždy ale kdysi) jsem perlila. Frau Broser byla překvapená. Dělali jsme poslech a pak jsme měli říct, jestli ty věty jsou správně nebo špatně. A bylo tam napsáno, že ten chlap bydlí na severu, kousek od Norimberka. A ženská na jihu u Lindau. A proč je to špatně? Protože Nürnberg není na severu... A kde je? V Bavorsku. A kde je Bavorsko? Na jihu... A ví někdo, kde je Lindau? U Bodamskýho jezera. Prostě naprosto primitivní a ona tam ze mě děla buhví jak chytrou na zeměpis...
Angličtina byla lehce nuda. Teda, skoro celou hodinu jsem si psala s kámoškou na FB. Že prý nedělám nic jinýho, než jím a chtěla jsem tomu klukovi ve čtvrtek sežrat svačinu. Když on měl v batohu dobrou mámu!
Chvátala jsem na vlak a hle! Ona byla výluka! Takže pěkně půl hodiny narvaným busem bez vzduchu. A pak narvanej vlak. Dělala jsem náramek (německou vlajku) a pak jsem usnula a vzbudila jsem se těsně před Jihlavou. Ještě že se mnou jela spolužačka ze základky, asi bych vystoupila špatně, protože jsem nikdy nebyla na městským nádraží.
Naivně jsem si myslela, že si domů hodím věci, půjdu koupit ségře dárek, hodím to domů a půjdu obejít bookshopy, abych stihla být v čas na nádraží pro kámošku. Jenže jsem nepočítala s tím, že segra kvůli mě zrušila doučko a že mamka jede pryč, takže jsem musela být doma a na sraz jsem tak přišla pozdě. Jely jsme se kulturně vzdělávat do divadla. Hrál divadelní soubor z gymplu, všichni už jsou odmaturovaní:D Byla to derniéra, jeden ten kluk nám hrál u praktický. Byla to sranda, ale asi stárnu. Některé vtípky mi přišli trapný. Hlavně ta holka z šestý, max sedmý třídy, co seděla před náma, smála se jak slepice všemu, napovídala (už na tom byla po pátý) a taky to, jak se po ní plazil ten kluk.
Ještě jsme tam potkaly kámošku, se kterou jsem na koleji s její kámoškou, tak jsme pokecaly a my jsem pak šly s Kiki koupit si pizzu a do Nocturno baru, než jí pojede bus. Chtěly jsme si zase dát nějakej ten barevnej koktejlovej zázrak,ale nedonesly nám nabídku, tak jsme si vybraly něco z becherovky. Mňam. Pokecaly jsme o škole a já jsem fakt ráda,že jsem nešla na ten cestovní ruch, protože to je o hovně (ekonomice) a jsou tam sráčský lidi. Jsem šťastná za lidi, který denně potkávám já.
Zase jsem šla spát pozdě.
Ale dneska dopo jsem obešla všechny bookshopy (neúspěšně),koupila si dvě bavlnky (mám je totiž in Budweis),nějaký sešity, barvy do tiskárny pro mamku a dostala jsem zdarma fotopapíry,segře dárek a taky jsem dostala druhý balení zdarma a jsem spokojená.
Zítra jedu hned po obědě, v pět mám totiž sraz s Katharinou ^^Už se nemůžu dočkat. Rok jsem jí neviděla. Přijela samozřejmě za Tomem,ale ten má v pět pracovní schůzku, tak se aspoň Katha zabaví. To proto ty bavlnky.
Přemýšlím o své oslavě narozenin. A o tetování.
Au revoir mes trés cheris amis!

Padá ti hlava!

7. října 2010 v 17:57 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Třikrát v tomto týdnu jsem usnula na přednášce. To proto, že dneska jsem přednášku vynechala. Neberte mi to. O dvou případech už jsem tady mluvila. Ve středu jsem šla do školy s tím, že určitě neusnu. Fonetika z němčiny se dala přežít, ostatně zkuste si ve předu spát, že jo... pak hodina volna, která byla ve znamení hledání bundy a mobilu jedný spolužačky. Dějiny VB byly fajn, dvě holky měly referát,takže jsme končili o čtvrt hodiny dřív. Mluvily o Keltech a Germánech, docela mě to bavilo a taky povídaly legendu o Artušovi, takže hned jak jsem přišla domů, pustila jsem si písničky z Excalibru. Pardon, jakmile jsem přišla na kolej. Dvě hodiny biologie dítěte byly zabijácký. Dopisovala jsem si do sešitu, co mi půjčila kámoška a pak jsem si tak trochu zas lehla na stoleček. "Nespi", dloubala do mě spolužačka. Já přece nespím! No fakt jsem nespala, vím, jak povídala, že lidem s exémem přece nemůžeme svazovat ruce... "Proč mě budíš, teď už neusnu!" Ale pak jsem se usadila, sledovala video a když to skončilo, nějak jsem zavřela oči a ... "Padá ti hlava..." Nepadá! No jo, vtípky vtípky, na to ji užije!
Pak jsem letěla do banky, vyřídit inkaso, páč mi to nešlo z netu nastavit. Paní na mě koukala jak na debila, asi to bylo mojí nešikovností... Pak jsem odevzdala na koleji povolení a vyřídila smlouvu k netu a pak jsem si ohřála oběd. Chytrý mluvící výtahy jsou sice fajn, ale když to někdo zmáčkne, ono to tam jede,takže než dojedete tam kam chcete, občas někde zastavíte.... takže jsem se s talířem pěkně projela... A každej mi popřál dobrou chuť :D
Nakonec jsem se dokopala jet na tu zbytečnou přednášku. Pokecala jsem s kámoškou (pak se mi o ní v noci zdálo :D ), četla si německou knížku, tu jsem pak půjčila spolužačce a hrála jsem hry na mobilu. Po přednášce jsem jela hledat Kaufland. A místo přepisování večer jsem se dívala na Upíří deníky. A pak jsme dopily s kámoškou ten Squash, co jsme tu měly, a pak jsem se rozhodla, že nepůjdu na devátou, ale na dvanáctou. 
Hodiny s panem Peckou jsou fakt pecka. Taky takovej naivní idealista jako R. :D "No, tak už to umíte a jedem dál:D" - "Teď odejdete s tím, že jste se zase něco novýho naučili, máte skvělej pocit, že umíte říct zase něco dalšího!" :D Magor :D Ale sympaťák. Mrs. Helal je taky sympaťačka. Vtipná. Mám pocit, že všichni cizinci. Teda Frau (Fräulein) Bröser vypadá trochu jako suchar. To bude asi tím, že to je Rakušanka. Ne, vůbec nejsem zaujatá proti Rakušákům... :D
A dneska... dneska budu přepisovat! Kouknu se jenom na mentalistu a tu Pravou krev, co stahuju, si nechám na zítra do vlaku :D
Už máme založený skupinový maily a spolužáky. A kdo to založil? Ne.... Ano. Jasně že já :D

A tak jsem si tak posteskla...

5. října 2010 v 22:15 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Už od včera si plánuju, jak napíšu úchvatný článek, který budou všichni číst se zatajeným dechem. A ejhle, nějak to nevyšlo. Takže klidně můžete v klidu dýchat, nic kloudnýho ze sebe nevyplodím.
V neděli jsem ve vlaku jsem potkala svoji bývalou spoluzačku s její bývalou spolužačkou a kamarádkou. Tak jsme se tam dvě a půl hodiny mačkaly se všemi našimi zavazadly a povídaly. Teda, spíš oni povídaly, já jsem spíš mlčela a občas něco vyzvídala. Do trolejbusu jsme se samozřejmě nevešly, tak jsme čekaly na další a na kolej jsem dorazila o půl devátý vyčerpaná z těžký tašky. 
Chtěla jsem jít brzo spát. Ale v jedenáct nás napadlo kouknout se na net, jestli už tam není Československo má talent. Bylo. A tak jsme se koukaly. Až někdy do půl jedný. A pak jsem z toho byla tak nabuzená a nadšená a rozrušená, že jsem nemohla usnout a vstávala jsem samozřejmě o půl sedmý. Mrtvá. První hodinu jsme měli tu, na kterou nikdo nemohl sehnat tu učebnici. Omyl. Nikdo nedošel do toho správnýho obchodu. Připadala jsem si jako trubka, nic moc jsem nevěděla. Hodiny se střídaly, už ani nevím, jaké byly. Ale pamatuju si, jak jsem usnula na přednášce z Fonetiky a fonologie z angličtiny. Ale posouchejte, jak si tam mumlá o tom, jak vzniká zvuk a kde se tvoří a všechno to povídá anglicky. A mně už bylo zle. Tak jsem to zalomila. Přednáška z morfologie z němčiny byla o něco lepší. Přišli jsme trochu později, takže už bylo místo jen ve předu. Takže jsme šly do první lavice. Tuhle přednášku mám společnou s mojí bývalou spolužačkou a když mě viděla, kam si sedám, tak mi povídala, jestli jsem čekala, že přijde R., že si sedám do první lavice. Potěšilo mě to. A pak taky, když jsem jí slyšela, jak za mnou odpovídá na otázky. Nic se nezměnilo. Učitelka byla lehce zmatená, tak jak to povídala mamka, ale aspoň už víme, po kom to R. má =)
Po škole jsem měla sraz s kamarádem, kterého znám z kurzu z Německa. Dva roky pracuje jako finanční poradce, teď nastoupil do prvního ročníku na ekonomce. Ukázal mi svojí novou kancelář a udělal si ze mě klientku. A pak jsme šli na kafe. V pátek za ním přijedete Katharina, jenže já jedu domů... Tak se uvidíme někdy jindy no...
Dneska jsem si vzala termosku s kafem, abych neusnula. Ale když jsem na přednášce z psychologie seděla na zemi, tak jsem to zalomila. Nedalo se tam dýchat. Ta učitelka je cvok. Ostatně ten chlap na seminář taky, ale jako fakt. A když byl vznesen dotaz, kdo zřídí skupinový mail, bylo ticho, všichni se po sobě dívali a najednou moje ruka vystřelila vzhůru. Tak fajn no...
Dneska mám nějakou divnou náladu. Už jsem pochopila, proč se dětem na tábory nedovolujou mobily. Pak by volaly rodičům a stýskalo by se jim. Ne, že by se mi stýskalo po rodičích. Může za to blbá učebnice. Vlastně ne. Takhle jsem mail už dostala, teď jenom čekám na odpověď. Jenže jsem jí čekala v pondělí. V úterý. A nic. 
Přepisovala jsem si morfologii a koukala na Upíří deníky. Musela jsem to ale každou chvíli zastavovat. Za prví bych nic nenapsala a za druhý fuj. Jak tam Elena šla s tím krvavým nožem... Ale vždycky přemýšlím, jak to, že v těch seriálech hrajou takový kočky. Jak tam Caroline stála nad Damonem...taky bych tak chtěla vypadat. Nebo spíš jako Elena. [Elejna] Dneska jsem na fonetice zjistila, že vlastně nic neumím správně vyslovit. A až to přijde i na němčině, půjdu skočit z toho mostu, co přes něj ráno jezdím.
Zítra se možná vyseru na přednášku.. No dobře, na biologii půjdu, i když řekla, že máme vyslat jen zástupce, páč jsme se tam minule nevešly, ale co. Pak musím ale vyřídit banku a koleje a net. Nejde mi totiž nastavit z netu inkaso. Tak musím do banky. Nechce se mi tam. Mohla bych zavolat tatínkovi, jenže by mi stejně řekl, že si tam musím dojít. A taky si potřebuju zařídit smlouvu na net, aby mi to zas neodpojil, studentík jeden...
Tak já radši končím, stejně to nemá hlavu a patu. Třeba půjdu zítra i na tu pedagogiku...

Znovu na prázdninách

2. října 2010 v 20:09 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Konečně doma. Teda nevím, jestli to konečně je zde skutečně na místě... Ale popořadě.
V pátek škola,první dvě hodiny jsme měli mít němčinu s rakušankou. Místo dvou hodin jsme měli asi hodinu a půl. Dělali jsme nějaký cvičení, je docela fajn,sympatická, ale nevím, jestli mě to bude bavit... Hodinu jsme pak seděli na chodbě,čekali na angličtinu a kecaly. Bylo to fajn, bavily jsme se víc spolu, zanadávaly si na učebnici, co nejde sehnat v žádným obchodě a na přehozenou hodinu, takže ve středu nejdeme na desátou ale na osmou. Angličtina je fajn, češka, ale borka. Mluvila neustále anglicky, zase jsme hráli trapnou seznamovací hru, seděla jsem přímo před ní a docela byla aktivní. Pak dějiny VB. Docela mě to bavilo, ale říkala to strašně zmateně a nevěděla jsem, co si mám psát. Samozřejmě jsme skončili o půl hodiny dřív, takže jsem skoro 45 minut seděla na nádraží. Vlak měl samozřejmě zpoždění. Jela jsem do Počátků, kde na mě čekala kámoška a jely jsme k nim. Tam jsme hodně dlouho seděly a kecaly ještě s její ségrou a mamkou. Ráda jsem je zase viděla.
Kolem šestý jsme se vydaly na Kalich. Moc se mi nechtělo, ale když jsme tam přijely, zas mě popadla euforie a nadšeně jsem se vítala s těma, který znám i neznám. Netrpělivě jsme psaly s Peťou ostatním, kdy jako hodlají dorazit. Prý do devíti. Super. Tak jsme se šly ubytovat na náš pokoj, zabrala jsem si svojí postel a rychle se oblíkla. Košilka, tričko, svetřík, tlustá mikina, bunda, šátek kolem krku a prstový rukavice. A šly jsme se navečeřet. A to jsem předtím jedla u Peti, dokonce pohár mi udělala:) Samozřejmě se dostavili i ti, který nemáme rádi. Ale jak se všichni přetvařujou... A přijela i ta, co má zákaz jet jako hlavní překladatelka...Být jí, už tam nepláchnu... A když jsme vycházely z jídelny s Romčou a Peťou, šla jsem na záchod a oni na mě čekaly. Pak vyjdu a prej ať koukám, kdo přijel. Tak koukám a fakt koukám. Ty vole cože? Proč mi nikdo nic neřekl? :D Oni přijeli i němci:D
Nacpali jsme se do malý jídelny, kde začalo být brzo teplo, hrálo se na kytaru a basu, zpívalo a pilo a neustále jsme sledovaly hodinky, kdy už bude devět a kdy přijedou. Jakou jsem měla radost, když jsem je viděla:) Dlouhé objímání a vítání:) Bavili jsme se, fotili, kecali, smáli se, blbli, zpívali, Klárka hrála na housle a samozřejmě jsme pili:) O půl noci Peťa odjela,protože dneska musela na exkurzi. 
Říkala jsem si, že nebudu kouřit. Hahá:P A pak, někdy po půlnoci,dlouho, přišli Němci za náma. Samozřejmě s becherovkou. Nechala jsem si nalít a už to jelo:D Pak jsem si nevím proč vynutila místo  vedle jednoho a začali jsme kecat. Nevím, kde jsem přišla k tý rychlosti, když ve škole koktám... Ale říkala jsem mu, jak někteří vedoucí pomlouvají čechy a česko, tak jsme o tom diskutovali. Tak říkal, že ho to mrzí, ale že je rád, že jsem mu to řekla a ať mu to příště řeknu a že se to bude řešit. Jistě, byla jsem tam loni, letos skoro tři turnusy a on nevěděl, jak se jmenuju:D To je fuk, měl becherovku:D Že já se těma němcema vždycky nechám opít:D No jo no...,komu to vadí. Taky jsem se s Volkerem vyfotila, nejvíc vtipná fotka:) A konečně jsem poznala, kdo to je ten Olišuk:D To byly reakce:D Cože, ty jsi ten slavnej Olišuk? :D Jo, to jsem já:D Je docela fajn, jen ne moc komunikativní. Teda, já si nepamatuju, jak moc jsme se bavili. A s tím pakem jsme si vyměnila pozdrav. A nevím proč, ale přišlo nám s Klárou děsně vtipný, když André přišel a pohladil Oliho po hlavě... :) Spát jsme šli brzo, ráno:D Asi o půl pátý. Neobtěžovala jsem se se svlíkáním. Sundala jsem si jenom bundu,vzala si dvě peřiny a navrch jsem si dala svůj mega šátek, aby to nebylo studený. Měli jsme snídani do postele, Martin nám donesl housky:) Vstávali jsme asi tři hodiny, dodělala jsem náramek a o půl jedný jsme šli do jídelny. Ve dvě odjeli Honza s Klárou a já s Martinem a Romčou jsme se jen tak poflakovali a pak jsme se vydali do Kamenice, obešli jsme jí a dali si palačiniku se šlehačkou a spoustou ovoce:) Po pátý hodině pro nás přijel taťka, cestou domů jsme usnula a vzbudil mě mamky telefon. tu jsem musela omluvit, že nemohla přijet, páč musela jet do Deutschlandu.
Jsem ráda, že jsem doma, je tu teplo, sucho, došla jsem si na záchod aniž bych se musela starat o buhvíkolik vrstev, dala jsem si sprchu a asi tu usnu. Mamka má přijet asi za hodinu a já jsem řekla, že budu vzhůru,ale nevim:D 
Už se těším, až někdy v listopadu vyrazím do Brna za Honzou na kolej. A pak jak oslavíme Silvestra. Dáme si vodku, jahodovej džus, celý se nám to srazí a budeme spokojení:D
A největší sranda: Lucí tvoje mamka píše i učebnice? No... taky. Že jsem jí viděla na fotce... Pěkná viď, to jsem fotila já :D
xxx