Listopad 2010

Fotím na téma: Adventní čas

29. listopadu 2010 v 21:01 | Slečna Zvědavá |  Fotím na téma
Jen čtyři fotky, co jsem upravila a uveřejnila. V sobotu  večer jsem vzala foťák, věnce a svíčky a pokusila se něco vyfotit. Vybrala jsem snad to nejlepší a trochu to upravila.
Nechce se mi fotky zmenšovat a podepisovat, tak sem dám ty, co jsem dávala na dA...
Snad se vám líbí.


Derniéra muzikálu Excalibur, 28. 11. 2010

29. listopadu 2010 v 17:41 | Slečna Zvědavá |  Políbila mě můza
Abych řekla pravdu, moc se mi do Prahy nechtělo, vstávat, a zase další cestování, navíc sníh. Ale těšila jsem se, že uvidím vánoční stromeček v Praze a svoji bývalou spolužačku.
Přijela jsem okolo půl jedenácté na Florenc a skoro celou dobu jsme prochodily, kromě ohřátí se v "mekáči". Překvapivý fakt - v Praze mrzlo a byl tam sníh!
Kolem půl druhé jsme došly k divadlu, už se tam hromadili lidi. Samozřejmě stará známá skupinka holek, největší fandové. Byla jsem z nich mrzutá. Ale co.
Odložily jsme si věci do šatny, podívaly se na program, kdo hraje a šly se usadit. Seděly jsme ve 14. řadě. Kdo jste někdy byl v divadle TaFantastika, víte, jak to tam vypadá, žádné stupňování. Bála jsem se, že neuvidíme, protože už jsem tam před 4 roky seděla na ODG (Dorian Gray) a moc jsme toho neviděli. Ale tentokrát jsem viděla dobře. Ještě za námi dorazila kamarádčina teta se sestřenicí (je čokoládová! Poločernoška!).
Začalo to samozřejmě se zpožděním. Obsazení nebylo přesně podle mých představ. Zřejmě proto, že většina už tam nehraje:) Ginevru hrála Iva Marešová (spokojenost), Artuše Kamil Střihavka. Chtěla jsem radši Petra Koláře (minule mi poslal pusu, chápejte), ale už tam nehraje. Nakonec jsem byla ráda, že to je tak, jak to je. Kocáb samozřejmě taky nehraje, takže Merlina hrál Vladimír Marek. Znám ho z jinýcho rolí a ty mu podle mě sednou líp, ale třeba se pletu. Morganu hrála Michaela Zemánková. Neměla jsem ji moc ráda, znám ji z Lásky, ale ta Morgana jí sedla a bylo to fajn, i když Lucka Vondráčková je asi lepší. Nepočítám zpěv, ale celkově to hraní a tanec. Lancelota hrál Viktor Dyk, pro mě nesympatický, chtěla jsem Romana Říčaře. Vortingera hrál Noid, takže taky spokojenost.

Tak jsou tu svátky

27. listopadu 2010 v 17:32 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Počínaje dneškem, respektive zítřkem, začíná advent. Cítíte to? Tu vánoční atmosféru? Všude kolem? Už nějakou dobu poslouchám koledy. Ale jsem ráda, že je ještě nehrajou v obchodech. Neposlouchám totiž normální tradiční, takový ty, co si pustíte u stromečku. Jsou s vlivem rocku, v jedné písničce se dají rozpoznat i stopy rapu. Zpívá to Kamil Střihavka, Leona Machálková, Hanka Křížková, Linda Finková, Lucka Bílá, bratři Tesaříci. Nebo si pouštím vánoční písničky na internetu. Zpíváme si ve škole, s kamarádkou E. Tichá noc, Stille Nacht, Silent Night, O Tannenbaum, Nikolaus... Zpívaly jsme si dokonce i ve škole v hodině němčiny. Patricii, naší lektorce, se to zřejmě líbilo, pořád se usmívala a pak nám dokonce dala prostor, ať zazpíváme nahlas. Já bych třeba neodmítla, jsem pro každou srandu, ale E. se to moc nelíbilo a navíc neznáme celý text:)
Na ulicích už je vánoční výzdoba, z výloh obchodů na nás koukají vánoční řetězy, kouličky, Santa Claus, jehličí a sníh.
O víkendu se ve všech, nebo ve většině, městech rozsvěcí vánoční stromečky, řetězy a vůbec všechna výzdoba. No není to krásné? Loni jsem si rozsvěcení užila, byly jsme na něm s kámoškou a její ségrou, daly jsme si svařák a poslouchaly Marka Ztracenýho a padaly hlášky jako "Marek Ztracený je fakt ztracený". Letos neuvidím nic. V Praze se rozsvěcí dneska, v Jihlavě a Budějicích zítra. A slítne ošklivý anděl. Našla jsem si program a něčeho se určitě zúčastním. Alespoň těch pochutin jako je svařák. Chci si tu předvánoční atmosféru užít.
Sedím tady v obýváku s mamčiným počítačem na klíně, kousek ode mě sedí ségra se svým počítečem na klíně a koukáme se na Julií [Žilí]. Na zemi leží adventní věnce, které taťka dneska donesl, svíčky a stojan na stromeček. Až někdo uklidí, tak to někdo vyzdobí.
Chci si užít to, co je před Vánocemi, protože se bojím toho, co přijde o Vánocích. Už je časový "rozpis". Na Štědrý den přijde taťka, ale ne na celý večer, protože pak možná přijede... A další den pojedeme tam a pak přijdou tihle a pak bude tohle...
Mamka před hodinou odjela. Protože já se budu večer dívat na Slavíka. Odjela, protože bych je tady rušila. Vím, že to vypadá divně, ale asi není. Jen je tady víc než já. Stane se no... Jen ho tady nechci o svátcích. Ségra to schvaluje, ale mně se to už moc nelíbí. To je fuk.
Tak si něco pustíme na dobrou náladu.

A doufám, že si to zítra v Praze užiju, atmosféru, stromeček, trhy a hlavně Excalibur.

Titulek nemá žádnou souvislost s článkem

25. listopadu 2010 v 21:42 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Celý týden jsem neměla čas se ozvat. Teda, vlastně jsem měla spoustu času, ale vůbec se mi nechtělo.
Závěr pondělního dne bych nekomentovala. Zhroutily se mi představy o mě samé, zklamala jsem sama sebe a kdybych tu byla sama, šlo by to ven. Takhle jsem mohla jenom nadávat.
Úterý, další F. F=fail, P=pass. Jestli tam máte F, tak si z toho nic nedělejte, je vás hodně. A další test si napíšeme v prosinci, dostanete zadání třeba dlouhá otevřená samohláska. Well, awesome. To chci vidět. Fakt. V pondělí pikle, v úterý pikle.
A další zklamání. Ona jako si koupí lístek a pak nebude moct jít? Tak to zdar.
Včera byl supr den. To si tak přijdete do školy, přečtete odstaveček, dozvíte se, že musíte víc redukovat "e" a víc zaokrouhlovat přehlásky a v osm pět jdete pryč. Pak jsme půl hodiny čekaly s E. na chodbě, když otevřely studovnu, tak jsme si opsaly nějaký zdroje na seminárku a šly na přednášku z biologie. Celou řadu obsadila naše skupina a taky to tak vypadalo. První půlku si všichni (kromě mě a P.) všichni poctivě psali, já taky chvíli dávala pozor. No a pak P. začala stříhat sluníčko a věnovala ho jedné spolužačce, ale pak jí řekla, ať si paprsky vystříhá doma sama, že by je stejně ztratila. No a já jsem to fotila na mobil. A začali jsme blbnout. E si nasadila moje růžový chlupatý klapky na uši, pak blbla s kapucí a prostě jsme dělaly bordel. 
Odpoledne jsem proflákala, ačkoliv jsem toho chtěla hodně udělat. Večer jsme šly zase na fildu na film, tentokrát to bylo suppi, komedie, dětská, něco ve stylu Honzíkova cesta, ale fakt vtipný, trocha napětí, detektivní. Vyšly jsme ven a s E. jsme zas byly jak kdybysme vypily buhví co s velkým obsahem alkoholu. "Tu druhou nohu si musíš podkopnout". Vydaly jsme se na Stammtisch, cestou se fotily a potkaly chlapa, co na nás flusl. "Ty hajzle!"
Došly jsme do hospody a hle, tam samí učitelé, Tania a Karolina. Hehe... Tak jsme si sedly, daly si pivo, kecáme, byla tam ještě jedna spisovatelka, slovenka ze švajcarska. šwicr dojč? Geil. No a pak koukám a koho nevidím-Barbara z pražskýho goethe institutu! Polilo mě horko. Moje anonymita je v háji. Samozřejmě si mě pak všimla a velmi hlasitě to komentovala. "To je přece dcera ..... " No, jo, jsem to já...
Kolem desáté jsme vypadly, protancovaly se přes náměstí, daly si cheeseburgra, konstatovaly, že tam pracuje náš spolužák a vydaly se domů.
Dneska pro jistotu bordel na odpolední němčině.
Abych to zkrátila, tenhle týden je na hovno. Těším se domů, až zase uvidím svoji malou sestřičku (trhněte si). Na nedělní derniéru Excalibru, i když z toho mám smíšený pocity, na vánoční trhy, poprví uvidím stromeček v Praze.
A teď si tu pouštím vánoční písničky.
A taky přemýšlím, jak se příští týden vyhnout oslavě narozenin, na které jsem slíbila účast a ze které se jen tak nevymluvím, protože to je v úterý a v ČB nemám nic jinýho na práci, než chodit po kalbách. No nic.
Měla bych tu províst generální úklid, protože už mi padají věci ze stolu a z postele, sbalit, provést očistu a spát. Dneska jsem spala s malýma přestávkama asi 9 hodin. To je tak když jdete spát v jedenáct a vstáváte po devátý, dáte si spršku a pomalu se vydáte do školy. Dokonce jsem se zapomněla i namalovat. A bylo mi to jedno.


To je u vánočního stromečku v Budějicích:)
76877_1751523754408_1428327790_31980326_7575017_n.jpg (540×720)

Takové nic

22. listopadu 2010 v 18:12 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Stála jsem v sobotu ve třídě, pozorovala, jak se baví dvě učitelky s rodiči, co se přišli podívat do školy a myšlenky mi utíkaly všude kolem. Sledovala jsem a přemýšlela. Byla jsem spokojená, ale... Uvědomila jsem si, že Jenny nežije. Žije jen v mojí hlavě, je mým zbožným přáním, aby žila, aby všechno bylo tak jako dřív. Smutné, nicméně pravdivé zjištění.
Celkově mám ze soboty příjemný pocit, v takovém mlžném oparu. Hlad a nevolnost po množství alkoholu se vytratil. Beztak jsem tam byla ještě opilá;) 
A včerejší den mi zpříjemnila odpověď na email a vědomí, že nejenom já jsem si to užila:)
Chtěla jsem sem minulý týden napsat nějaké hlášky, ale zapomněla jsem na to... 
Hodina angličtiny, vysvětlování sloves. Kanaďanka se nám snažila vysvětlit, co to jedno znamená, protože ho nikdo neznal. Znamenalo zjistit, projevit se. Jako příklad dávala větu.
RH: "Seznámíte se s klukem, je hezký, vtipný a najednou se ukáže, že je ..."
Já: "...gay."
RH: "... zloděj." 
Málo jsem se smála:)
V kině u popcornu:
Simča: "Lenčo ty jsi taková pěkná, líbíš se mi."
Lenka: "Jo, tak jdi ode mě..." a ustoupila o krok.
Já: "Simča má choutky!"
Simča: "To víš, mám problémy s klukama, tak se dám na holky..."
Zvláštně vtipné.
Sedíme a čekáme, až začne film.
Já: "Padají mi kalhoty."
L: "Vždyť sedíš!"
Hláška večera...
Jinak ta L. mě pěkně sere. Ale jinak ok.
V sobotu jsem si na SŠ všimla, že se pojede na Vánoční Drážďany.  Koukali jsme na to s jedním klukem ze druháku, ale pak jsme usoudili, že radši půjdeme ségře na věneček. Celý den jsem nad tím včera dumala, že to stihnu oboje, když věneček končí o půl dvanáctý. A večer mi přišel mail od bývalé učitelky, co už neučí, s infem, které zástupkyně poslala její mamince a ta to poslala tý učitelce. Tak asi pojedu, je to prostě osud:)

Oslava narozenin aneb akce kukuřice

20. listopadu 2010 v 22:31 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Včera byl fakt vtipný den:) Němčina byla nejvíc dlouhá, ale bavilo mě to a nasmála jsem se. "Lucka warum lachen Sie?" haha, "Wieiss nicht, ich lache immer" :D Chudák Patricia, ale taky se smála, tak to bylo v pohodě:) Pak následoval test z angličtiny, přišlo mi to docela lehký, prostě normální test jako na střední. Akorát moje spolužačka z toho měla asi žaludeční vředy, protože vytahovala kapesník. Jen poslední cvičení bylo horší, ale protože jsem neznala slovíčka. 
Do JI jsem přijela před třetí, dojel pro mě taťka a že se jedeme projet. Ne jenom, že pršelo, ale čím jsme jeli výš, tím tužší déšť to byl - sníh. A pěkně proti sklu.
Domu jsem přijela asi o půl pátý, na chvíli jsem si lehla,dala si sprchu a před osmou mě vyzvedl taťka dovezl mě za kámoškou na oslavu. Bála jsem se, že tam nikoho nebudu znát, jenže na vesnici jsou lidi jiný než ve městě, prostě se se mnou bavili. Kámoška dostala spoustu supr dárků, třeba 5 kg nuteli. A taky vibrátor-kukuřici. Pěkně tam s tím pak blbla :D Vypila jsem 3 půllitry vína se spritem a s jednou holkou jsme vypily asi sami celý jablíčko :D
Úplně nejvíc jsem tancovala, ještě se dvěma holkama. Skvělý tance:D Ještě že to nikdo nefotil, to by byly fotky:D Prej jsem nejlepší tanečnice:D Ale to už si asi nepamatuje, páč si nepamatuje ani že jsme si na focení daly pusu, chudák z toho měla šok:D
Polily mi foťák:D Ale žije, bylo to jen trochu. 
Domů jsem přijela (byla dovezena) o půl čtvrtý. Spala jsem jak zabitá a když mi v 9:45 zazvonil budík, myslela jsem, že budu vraždit. Po patnácti minutách jsem se vypotácela, dala si sprchu, vypila kafe,snědla kousek rohlíku a zjistila, že doma není ani jeden fén:D Dobrý zjištění, když jsem měla za chvíli odcházet:D Tak jsem to tak různě sušila, docela úspěšně. Ale pak mi přišla smska od R., kde jsem, že den otevřených dveří beze mě nejde. Tak jsem rychle odepsala a chvátala, zrovna jel autobus.
Autobus se pěkně houpal a mě bylo špatně:D A celej den. Vtipný:D Měla jsem jít pomoct kámošovi do třídy s němčinou. Jenže jsem se tam zakecala a kecaly jsme s R. celou dobu. Furt mi nabízela kafe, pak jsme zjistily, že automat kvůli úsporným opatřením jede jen v pracovní dny,tak že mi kafe uvaří, ale nechtěla jsem (turka nepiju), tak mi pak udělala heřmánkovej čaj. Asi jsem vypadala hodně špatně:D Ještě jsem došla za angličtinářkama, tam jsem strávila asi půl hodiny a pěkně si pokecala. Fajn zjištění, že ta, co mě měla v prváku na konverzaci a pak šla na mateřskou si mě pamatuje:) Každýmu učiteli, s kterým jsem se bavila, jsem musela říct, kde kdo studuje. 
No a pak jsme se nějak zasekli v zadní části, já, R., ten kámoš a ještě jeho spolužačka. A kecali jsme tam hodně dlouho o všem možným, od čtení myšlenek po výklad karet až po praxe, itinerář a buhví co:) Ještě že byli otevřený dveře od fitka a ředitel nás slyšel, jinak by nás tam zakódovali:D Takže jsem odcházela ve tři čtvrtě na tři:D
Celej den jsem nejedla, měla jsem plátek sekaný, povinně, domácí výroba majitele školy. R. si samozřejmě nezapomněla rejpnout kvůli jídlu, ale nedávno slíbila, že už to neudělá, tak jsme tam na sebe pořvávaly přes celou chodbu zas:D
Jela jsem domů,sbalila věci a jela k tátovi, takže jsem obědvala až asi ve čtyři:D A ve vlaku mi pak bylo zle, jak se to houpalo. 
Jsem strašně ráda za dnešní den. Užila jsem si to maximálně, stálo to za to. Smích, vzpomínání, návrat. Renatčino 'ty vole', co zní jako 'tvl', doslova, a kdybych nevěděla, co říká, tak to nepoznám. Nebo odchod ze třídy s hlasitým 'shit'. A Krčiho rejpání kvůli svatbě... (A pak že já jsem drzá a oprsklá, to, co on říkal, bych si nikdy nedovolila a že si dovolím hodně).
Už  se těším na vánoční besídku.
A teď do hajan, na koleji je dneska klid:)


With a rainbow in my eyes

18. listopadu 2010 v 20:17 | Slečna Zvědavá |  Stojím modelem
Včera bylo krásně. Vzbudila jsem se kolem půl 7,koukám, kámoška nikde. Na chvíli jsem se vyděsila, ale měla jsem od ní smsku, že nepřijde. Tak jsem zase spala dál. Už jsem se lekla, že se zlila tak, že nedošla na kolej:) Vzbudila jsem se po půl 11, za chvíli přišla kámoška, volala jsem s tátou, dala si sprchu a ve 12 snídala. 
Učila jsem se anglinu (snad poprví), upravovala fotky, dělala úkol do nj. Přestalo mě to bavit, tak jsem se sebrala a jela nakupovat. Narozeninové a vánoční dárky.
Dneska jsem akční. Až nechutně aktivní a jsem s tím otravná. A to jsem nic nedělala! Jenom mám dobrou náladu a bavilo mě to, i ta posraná němčina! :D
A zítra se jede domů, zítra se slaví, zítra se chlastá. V sobotu se jde na SŠ, v sobotu se radujem. A taky se jede zpátky.

Tady fotka, úžasná, úchvatná, strašně se mi líbí, žeru jí! :D
all4all.blog.cz

And suddenly it came...

16. listopadu 2010 v 18:20 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
all4all.blog.cz
Že by? Chtěla jsem vám povyprávět, jak jsem si v sobotu pěkně užila oslavu, i když jsem tam znala jen asi pět lidí, jak jsem se krásně opila, tancovala sama na parketu, s holkama u tyče, jak jsme si daly cestou domů gyros, jak jsem v sobotu promazala svou galerii na dA a přidala se do skupin a jak má cenu fotit barevný fotky, protože to někdo ocení, jak jsme psali písemku z fonetiky, jak jsem se bavila se Španělkou, jak miluju knížky, ale nějak na to nemám náladu.
Celé odpoledne, od té doby, co jsem se vrátila ze studovny, se válím v posteli, nic se mi nechce, ani se na něco dívat, jen bych ležela, poslouchala písničky, četla si povídky. Jenže ty mě nějak rozteskňují. Těšila jsem se na pátek na oslavu. Ale zas tam nebudu znát moc lidí a kámoška asi nepojede. Nechci, aby se tam na mě zase lepilo to pako, dalo mi dost práce, abych se o prázdninách zbavila. I've mood for nothing. Yesterday I rembembered that happy monents that i spent with my friends in sommer. I want it back. I want next summer. I'm looking forward the friday that i will go to Brno to learn, how to drink Rum the right way. Yeah. 
I'm gonna watch some stupidity like Sonny with a chance and i want to download some old funny tv programmes. 
I wanna friday, i wanna go home, i wanna saturday. I'm soo much looking forward to go back to the past... I wanna see all the people there, i wanna see the fucking building. I wanna enjoy the athmosphere. 
I'm feeling better. Have a nice day, have a nice free days. I'm gonna learn for the friday's eng test.
Take care.

Rudá jako jahůdka

13. listopadu 2010 v 17:01 | Slečna Zvědavá |  Já fotografka
Fotka z léta, někdy z července. Rostlo to na babiččině zahrádce:) je to trochu upravený,hlavně zvýrazněný barvy a jsem s výsledkem spokojená.

A prosím nekopírovat, je to podepsaný mým jménem z dA.

Krvavý den

12. listopadu 2010 v 23:04 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Hned jak jsem se ráno vzbudila, měla jsem pocit, že něco není tak, jak by mělo. Za prví, chtělo se mi spát. Za druhý jsem si vzpomněla, že mám mít dneska večer schůzku. A vůbec se mi nechtělo. Kupodivu mě ani nenapadlo, že bych se z toho nějak vymluvila (divné...) ale radši jsem se viděla doma v teple, ve svém pokoji (takže zimě) a ne na přecpané diskotéce, kde se to občas porve. Nicméně jsem vstala, vypravila se a dobalila věci a chystala se vyjít. Ještě moment, trošku zatržená kůžička na prstu, tak jsem to ušmikla. Chvíli to vypadalo, že jsem to vzala moc a začne týct krev, ale neměla jsem čas se tím zabývat, aby mi neujel trolejbus. Dneska jsem měla nějak extrémně těžký tašky, tak jsem se ploužila. Cestou jsem došla slečnu ze čtvrtýho ročníku, se kterou jsem se seznámila ve středu, tak jsme kecaly a snažily se přežít jízdu trolejem. Vystoupily jsme, já jsem se podívala na svojí tašku a svraštila čelo.
"Někdo mi to něčím pokapal. Doufám, že to není krev." Na tašce se třpytily kapičky rudé tekutiny. Zvedla jsem ruce. Sakra...
"Co je? To asi bude moje krev..." :D Všude po prstech jsem měla krev.
"Hele a máš to i na tváři.."
"To vypadá, jak kdybych někoho zabila, celý prsty od krve..."
No fakt sranda. Taška od krve, já od krve, ještě, že jsem měla černý věci. Z té milimetrové ranky mi tekla, opravdu tekla, krev. Kapesníček byl za chvíli od krve. Byla jsem ráda, když jsme došly do školy a já se vyškrabala do druhýho/třetího patra. Hodila jsem věci na zem,opatrně si sundala bundu a šla na záchod. Abych ze sebe smyla důkazy o vraždě. Ono to teklo furt... Sebrala jsem kousek toaleťáku, ale taky to za chvíli bylo červený. Tak jsem si vzala další kapesníček. Už jsem úplně viděla, jak začne hodina, přijde Patricia a já jí budu auf Deutsch vysvětlovat, co se mi stalo, že tak krvácím. Díky bohu to konečně přešlo. Po půl hodině.
Hodina němčiny byla...normální. Pořád jsem totiž měla zvláštní pocit. Asi to bylo tím, že mi tentokrát vadilo, že jsem na koleji sama a navíc ráno trochu pršelo. Jen když jsem jednou řekla, že nevím, u věty, která asi byla jasná, tak se na mě Patricia překvapeně podívala a její pohled říkal, že to VÍM. Když já jsem nemohla přemýšlet. Nechtělo se mi.
Angličtina byla poměrně nudná, opět. Ještě že vedle mě seděla Simča. Starší než my, ale puberta neskutečná. Neustále rejpe, lichotí, utahuje si. 
Pak jsme se doplazily do druhý budovy a čekaly na přednášku. Samozřejmě jsem to provázela brbláním, že jsem mohla už sedět ve vlaku. Vytáhla jsem si tam včerejší noviny a četla si nějaký články, luštila křížovky, čuměla do blba (na blba), hrála si s mobilem a připojila se na icq. Aha, takže večer se nikam nejde. Taky dobře. 
Na nádraží jsem potkala holku z angličtiny, co má aj-čj. Jela poprví domů vlakem a byla z toho chudák celá vyplesklá, tak jsem ji uklidňovala. Vždycky mi přišla namyšlená a nesympatická, ale je docela v pohodě. Při nastupování jsem ji ztratila, tak doufám, že v Jihlavě vystoupila na hlavním:D Hodinu ve vlaku jsem prospala, pak jsem koukala z okna, chvíli dělala úkol a jedla. Přijela jsem už skoro za tmy a navíc pršelo. Hnus.
Přišel mě navštívit taťka. A pak s mamkou odešli na takovou jakousi popohřební pitku. Ne, prostě byli pozvaný do hospody. 
Od segry jsem se dozvěděla, jak je matička poblázněná a zřejmě in love. Ještěže nejsem doma. Stačí mi to teď.
A pak jsem kecala se segrou. A nějak jsem měla nutkání říct jí o tom, co jsem se dozvěděla ve středu o té jedné (vlastně dvou) učitelkách. Zakončila jsem to takovou inteligentní větou... 'Takže mě učí l.' No a segra pak řekla něco jako že jich mají plnou školu (zdravka). A já, opět duchaplně, jsem oznámila, že vím. Aha, a jak to vím? Tak jsem jí začla popisovat jednu holku, kterou znám z netu a ona mi ukázala jednu holku. Ne, to není ona. Tak znáš aspoň další. A tahle taky. O tý jsem si to myslela. Trvala ale na tom, že chce tamtu holku vidět. Kde jsem k ní přišla? Třeba zná K. stránku *b**s.cz Znám. No tak je i *g***s.cz Já vím. A co tam jako dělám já? Já? Nic *angel*. Dostaly jsme se na velice zajímavou debatu. Já jsem neřekla, že jsi řekla že... A pod. 
Taky jsme vedly debatu o tom, jak to, že na zdravce či kdekoliv jinde se koncentrujou lesbičky. Tvrdila jsem, že to je přece nesmysl, že tam by jich bylo víc, jenom to tam je víc vidět. Byla jsem poučena. Najdeš si kamarádku, musíš jí absolutně věřit, protože na sobě všechno zkoušíte, od píchání injekcí až nevím po co. Jste spolu každej den, pořád, občas i v noci, máte se rádi a nakonec se spolu vyspíte. Nechci říkat, že to je úplně blbost, ale viděla bych to tak částečně. To máte jako v ženské věznici. Nebo s umělým sladidlem místo cukru. Ale to už je trochu víc mimo. Nicméně jsem byla poučena, že půlka škola je bi, čtvrtka jsou lesbičky, něco jsou gayové a zbytek zřejmě hetero. Ještě by tam mohli být třeba nějací asexuálové, aby to bylo pestřejší:D No nic:D
Navečeřela jsem se, uklidila a umyla nádobí a u toho koukala na Hádej, kdo jsem.
Zítra večer oslava. Znám, jakože znám, tam 3 lidi, co na FB potvrdili účast. Další asi 3 nebo 4 znám tak nějak lehce, že jsem s nima někdy mluvila, byli s náma na praxi nebo od vidění. Doufám, že přijdou i ti, co dali možná:D Jinak jdu brzo domů:D
Chtěla jsem jít spát, ale z nějakýho důvodu jsem teď napsala kamarádce, tak asi ne:D
To mi připomnělo..Dneska žádný psaní do rána..

Že má dceru ještě neznamená, že...

11. listopadu 2010 v 19:00 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
...no, to je jedno. Jen... měla jsem takový tušení. A potvrdilo se mi. Jasně, možná to jsou drby, ale mají základ a já jím vězím. Že se to k nám za chvíli donese a začneme si toho i sami všímat? Ony těžko, když sedí doma na prdeli a nejdou do 'společnosti'.
Už mi to ale zas zapadá jako skládačka. Anabelle, na to se asi nedívá každý, to by se každýmu nelíbilo. Tak proč to má v oblíbených (teda měla, už má neviditelný profil)? A ty pohledy? Včera? Dlouhý pohledy jsou vždycky podezřelý. A že má dceru? No a? Kde je psáno, s kým jí vlastně má? Nikde. Navíc nemá prstýnek. Ale prý mají stejný... Příště se podívám. 
Byla jsem z té zprávy šokovaná, přiznám se. Ale chtělo se mi smát. Na záchodě jsem se pak tlemila do zrcadla a ptala se sama sebe, co s tím udělám. Novinku si samozřejmě nechám pro sebe, je to 'tajný', nechtějí, aby se to vědělo. Fajn.
Přemýšlela jsem, že smažu z dA některé své fotky. Protože co bude za pár let? Já vím, prakticky na internetu zůstanou, nikdy se nic nesmaže úplně, ale za 10 let už by tam být nemusely. Chci, aby ty lidi tam uznávali moje fotky, ale mě jako fotografku. Aby to byli hodnotné fotky, ne laciné lákadlo na spoustu komentářů. Contains mature content. Ne. Chci, aby byly fotky přidávány do různých skupin, kde jsou fakt umělecký fotky. A vedle nich já. Chci, aby tam moje fotky přijímaly, třeba tak, jako dneska. A ne aby je odmítali.
Učitelka, co organizuje, nebo má na starosti, středeční promítání filmu a pak následně Stammtisch, založila na Fb stránku. Ovšem to neudělala jako stránku, ale jako člověka. To bylo chytrý. Ten nás má (teoreticky,podle toho jak se přihlásí) v přátelích a bude nám očumovat profily a číst statusy... Takže nenadávat na jazykový cvičení a na Rakušáky. Ovšem moje profilovka Berlin je zajisté skvělá... Jako nevadí mi to, jen jsem v tomhle snad poprví v nevýhodě. Grr. Nix.
Dneska zase trapas, dlouho jsem takový neměla... Mamka je členkou SGUNu (Spolek germanistů a učitelů němčiny), teda ne jen obyč člen, taková ta hodně nahoře. Spolek má sídlo v Budějicích a pošta chodí do Goethe Zentra. Mamka pochopitelně bydlí v Jihlavě. Takže oni mi vždycky napíšou mail, že je tam pošta a já se stavím. S lidma jsem byla seznámena, oni se mnou známe se. Včera jsem tam byla a byla tam ženská, co učila spolužačku na jazykovce. A dneska sedím na chodbě ve škole a ona jde po chodbě. A my největší šoky, co že tam dělá.
Pak jdeme na přednášku do třídy a ona tam přišla! :D Tak já největší výtlemy, kámoška vydeptaná, s naprostou averzí. Pozdravila jsem jí, ona mě poznala a pak povídala o GZ a zkouškách a tak. Dávala jsem pozor, abych mamce netrhla ostudu. A pak jsme dělali nějaký cvičení, co je u B2. Říkala jsem, že je fajn, že neví, jak se jmenuju. A pak jenom slyším: "Tak třeba Lucka, tu znám..." A já šla do mdlob. Naštěstí jsem to měla správně. Ale bylo tam buhví kolik lidí a dva učitelé. Proč mi tohle vždycky někdo udělá? :D Stejně jako loni, podobná přednáška a Barbara (z Goethe Institutu): Pozdravujte mamku. To bylo taky supr, přede všema:D 
Včera jsem se u Stammtische seznámila s jednou slečnou ze čtvrťáku co má stejnou kombinaci jako já. Tak mi vykládala, pak o učitelích, i o těch, co tam seděli s náma. Odcházely jsme asi o půl jedný,možná dýl a šly na koleje. Zastavily jsme se na benzínce, daly si klobásu a šly. Přišla jsem ve dvě a pak jsem nejvíc dlouho kecala s kámoškou:D
A ten článek už se nedá číst, takže nazdar bazar.

Cesta do minulosti

10. listopadu 2010 v 14:11 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
To je tak zvláštní, nemít žádný starosti... Školu samozřejmě nepočítám, ta je mi volná jako pták. Teda částečně. Ale když se ohlédnu zpátky, co bylo loni, tak mi to docela i chybí. Najednou nemám proč se nervovat, trápit, vztekat se. Nemám co rozebírat, vymýšlet teorie, analyzovat pohledy, slova, věty, gesta. A fakt mi to chybí. Měla jsem něco. Teď nemám nic, prázdno. A hledat si ve velkým městě posedlost není zrovna easy. Ani na to nemám chuť. Teď se můžu tak maximálně rozčilovat, proč mi nepřišla odpověď na smsku. Jenže co. Jasně, mrzí mě to, že nestojím ani za odpověď, jenže na druhou stranu si tak akorát řeknu 'Tak si naser', hodím to (mobil) za hlavu a starám se o něco jinýho. Šak co z toho, z rozčilování se. Sejde z očí, sejde z mysli. Zbyly mi jen pěkný maily. Aspoň že ty, mám z nich radost, i když jich je jak šafránu. A proč o tom mluvím, když Jenny je už prakticky pohřbená?Nevím. Tak mě to tak napadá, za těch podzimních dnů, kdy jdu ulicí. Nemám náplň. Kvůli komu se fintit, proč se snažit. No, to asi jo. Ale hlavně se asi těším na příští sobotu. Oživím Jenny. A ne jenom to. Vrátit se tam zpátky, prožít znova to samý, teda, vzdáleně, co poslední 4 roky v listopadovou sobotu. Před dvěma roky jsem se brodila v lodičkách ve sněhu. Přes noc napadl a já neměla čas ráno hledat boty.
To moje nadšení něco organizovat, na něčem se podílet... Chybí mi to. Loni jsem organizovala Vídeň, stužkovák, besídku. Od září až do prosince, bez pauzy. Nestačilo skončit jedno a začalo další. 
Moje veškeré emoce se omezují na chvilkové nadšení a normální stav nic nedělání a nudy, i když relativně v dobré náladě. 
Chybí mi cesťák. Ono si na to zvyknete. A tak občas někoho poučuju. Třeba o projevech a vzniku trémy. Někdy vám povím, jak to bylo s mamutama... A nejsem jediná. I na slečně, která na cesťák srala maximálně a nechodila tam, mi předevčírem řekla: "Hluboká má v zimě otevřeno... A Lednice taky..." Tak někdy pojedeme na Hlubokou, je to kousek. Holky tam jezdí na bruslích. Dneska jsem chtěla jít na jednu přednášku. Je to nějaké promítání fotek z Íránu. Chci tam jít, zajímá mě to, měšity a vůbec muslimské památky a kultura. Je to za hodinu. Jenže opravdu tam chci? Není to jen setrvačnost? Bude mě to bavit, když tam nebudu mít Věrku/Terezku a nebudu to moct komentovat? Nebude to návrat do minulosti? Na takový pořady jsme chodily s Věrkou v Jihlavě. Vždycky to byla sranda, komentovaly jsme to, dělaly si srandu z toho chlapa, co to vždycky přednášel, ať to byl kdokoliv. 
No nic, trocha nostalgie. Přišla spolubydlící, tak konec vzpomínání.
Je tu přebíleno. Vybíleno. Chtěla jsem si dát odvykačku. Včera o volný mi kámoška pustila Johanku. Já jsem to tak dlouho neviděla! Kdysi jsem ten prolog uměla nazpaměť. Tak už ne. 
Odpoledne jsem šla vybírat dárek a vzpomněla jsem si na CD. Tak jsem pak šla k obchodu s cédéčkama a koukala do výlohy. A byly tam. Bílé Vánoce LB. Přemýšlela jsem, jestli si je koupím. Nakonec jsem odolala a odešla. Ještě počkám. Svátek mám až za měsíc, to asi nevydržím, ale tenhle týden budou výdaje. Tak ještě počkám.

Sledujte ten klip. Celej..
Snad se ze mě nestane taky Zlatokopka. Ono to je lákavý...Ale vždycky odolám:)

Nejdepresivnější muzikál - Němcová!

8. listopadu 2010 v 21:52 | Slečna Zvědavá |  Tón,který zůstane v srdíčku
Slibovala jsem to už dávno, ještě o prázdninách, že napíšu něco o tomto muzikálu, který mi učaroval.
Muzikál měl premiéru v roce 2008 a hrál se pouze jeden rok. Nechápala jsem to. Proč jenom jeden rok? Že to déle nešlo? Divné...
DVD s tímto muzikálem vyšlo letos na začátku září. V té době jsem sledovala Lucku Bílou opět na televizní obrazovce a když na Fb přibyl příspěvek, že DVD právě vyšlo, zabrousila jsem do online obchodu a objednala si ho i s podpisem. Za pár dní mi přišlo a já si ho pak večer v posteli pustila.
Učaroval mi. Po pár tónech. Je to o životě Boženy, o trápeních, kterými si prošla. První scéna je v předvečer Boženiny smrti. Zapomněla jsem říct, ať nečekáte nic veselého. Je to ponuré od začátku do konce, první část v podstatě ve tmě. 
Lucka hraje Boženu opravdu době. A to neříkám proto, že ji mám ráda. Ta role se musí prožít, ne jen zahrát. Vidím tam tu bolest, v očích, v gestech, v pohledech. Božena se dostane do nebe, kde dostane na výběr. Některé scény jsou dost zmatené a na začátku jsou tam hodně titulky, co to je za scénu, například 'Josef Němec v žaláři tam a tam'. 
Scéna se (zřejmě) vrací do doby před smrtí. 

Wie wäre es mit einem Anzeige?

7. listopadu 2010 v 13:57 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Přemýšleli jste někdy nad tím, že byste si dali inzerát? Já na to myslím od září... Teda, v říjnu jsem to nějak vypustila, ale od pátku mi to zas leží v hlavě, ani nevím proč... Jako já bych si ho klidně dala, jenže se vždycky ozývají samí individua a za druhý pak stejně všechny pošlu do háje...
Víte co, pije mi krev Autorský klub. Teda ne on, ale někteří noví správci komanda. A možná už ne jeden. Dělají si z toho holubník. Hele jsem na svým blogu tak si to můžu říct ne? Podle mě je ten kluk debil. Magor. Namyšlenec. Zhýčkaný bohém, chorobně žárlivý egocentrický vegetarián a sobecký astmatický cholerik, kterýho v dětství poštípala krůta... A je mi jedno, jestli to je nebo není pravda. Musím nad tou jeho blbostí a namyšleností ulevit. Šak jsme mu pod to jeho přijímání s Annie a Karou napsaly pěkné komentáře a Kara už vystoupila z klubu. Klidně to taky udělám. S tímhle blogem. Beztak až se na mě dostane řada v očistci mi vyčte co může. A já půjdu. Už nic napravovat nebudu. The second blog is without any problem. So it will stay there. 
Tož tak já jdu balit. Potřebovala jsem si napsat článek, abych cestou do Budějic měla co sledovat na mobilu, jestli přibude komentář. Ale vypadá to, že pojedu s kámoškou, výjimečně, tak uvidíme. Musím jí napsat. Už se těším, až budu na koleji. Vybalit, uklidit, navečeřet se, osprchovat, umýt hlavu a sednout k počítači a sledovat talent. A net na mobilu, páč tam zas určitě přibudou fotky^^
Asi je přebíleno. Vybíleno. Chtělo by to pauzu. Tak zítra. Měla bych dokoukat Golema. Taky bych mohla pokročit s Pravou krví. Ale chápejte, že když jíte špagety s kečupem a pustíte si seriál a hned v první scéně tam letí vzduchem utržená ruka a chlapovi kape z pusy krev, tak to není vábný a radši to vyměníte za Bubu. A taky bych si mohla stáhnout TVD, ani nevím, kde jsem skončila. A taky Mentalistu.... Mám toho hodně:D A taky bych měla číst knížky do školy, když jsem si jich tolik napůjčovala... 
Včera jsem si napsala francouzský status. Už to asi zase dlouho neudělám. Napsala mi totiž Esther a neobtěžovala se s němčinou, takže jsem byla nucena vyplodit pár vět ve fránině. Tu jsem naposledy použila na začátku května...

Adios amigos:)

[L^v iz æ mızri]

6. listopadu 2010 v 21:57 | Slečna Zvědavá |  Já fotografka
Včera, když jsem přijela domů, jsme se nějak dostaly na téma kluci. Nevím proč, jestli kvůli ségře nebo kvůli mamce.
"A co ty a kluci?"
"Ježiš nic!"
"Tak co holky, když kluci ježiš nic?"

all4all.blog.cz
Čím to, že nikoho nezajímají fotky z koncertu, kde byla samá smetánka? :D

Edit: Abyste tomu rozuměli, už jsem poměrně stará rašple (včera mi to bylo 2x sděleno) a vlastně jsem s nikým nebyla. Můj milostný život se omezuje pouze na aférky (o kterých má matička neví). Ovšem ráda by něco věděla. A taky by chtěla, abych s někým chodila. Tento rozhovor je proto v různých verzích velice častý. Toto je v podstatě taková kostra, pak to má ještě různé dovětky, ale ty se mi tady nechtějí ventilovat.. :P

Bílé Vánoce Lucie Bílé ve fotografiích

5. listopadu 2010 v 19:46 | Slečna Zvědavá |  Já fotografka
Konečně ony slíbené fotky. Nejsou nic moc, všechny jsou na jedno brdo a v podstatě šlo jen o to vyfotit fotku s normálním výrazem, což se mi nepovedlo.
Původně jsem chtěla dodat ještě nějaké informace, na které jsem zapomněla, hlavně ty pozitivní, ale nechce se mi. 
Občas je lepší zůstat jen obyčejným fanouškem, co všechno sleduje z dálky a nesnažit se líst tomu pod pokličku. Protože všichni milujeme nějakou iluzi. A když nám ji vezmou, sundají růžové brýle, cítíme se oklamaní, zklamaní, chybí nám kousek sebe.
Těším se na derniéru Excalibru. Nevadí mi, že tam nebude Lucka. Na co taky. Nikdy jsem ji tam neviděla, miluju ten muzikál sám o sobě, ty písničky. Těším se na Prahu, protože to bude první adventní neděle. Pojedu ráno, možná z Budějic, možná z Jihlavy, ještě nevím. Budu se procházet po náměstích, sledovat vánoční výzdobu a koupím si svařák.
Tak si užijte ty fotky z 2.11.2010 z HRC. 
Reportáž zde.

all4all.blog.cz
all4all.blog.cz

Bílé Vánoce Lucie Bílé

3. listopadu 2010 v 17:40 | Slečna Zvědavá |  Políbila mě můza
aneb jak vánoční koncert nebyl vůbec vánoční.
Rozloučila jsem se s Ivankou a vydala se Karlovou ulicí pomalu na Malé náměstí. Ještě byla skoro hodina čas, navíc měli začít pouštět až za pět minut. Nějak mě nenapadlo, že už tam budou lidi. O to víc mě překvapil chumel hromadící se u vchodu. Prohlížela jsem si lidi kolem sebe a pohled mi padl na jednu paní. Tu já znám! Jsem za celý večer nemohla přijít na to odkud. 
Nečekala jsem ani pět minut a už mě velké gorily u vchodu pouštěli dovnitř. Prošla jsem obchodem do "kavárny", spíše baru a rozkoukávala se. Všude byly balonky, růžové a bílé, přesně v barvách nového CD. 
Postavila jsem se ke sloupu a hle, kdo to stojí vedle mě. Jaro Slávik, porotce soutěže Československo má talent. 

"Taky bych chtěla mít takový vlasy"-"Má je pěkný no..."- "Ale já na to nemám prachy:D"

1. listopadu 2010 v 20:26 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Už zítra^^ Těším se jak malý děcko. Bílé Vánoce Lucie Bílé a křest vánočního CD. Praha 2.11., Hard Rock Caffee. Nejdete někdo? Asi ne co... Tak se pojďme věnovat něčemu hodnotnějšímu. (Ten nadpis je moje konverzace se spolubydlící...)



Jaká byla moje oslava s kamarádkama? Fajn. Šla s náma i sestřenka, pokecaly jsme si, vlastně pokecali. I když ona to je spíš holka... :D Dozvěděly jsme se novinky ze školy, vyměnily si zážitky z té nové, pily, smály se. Dostala jsem pěkný dárečky, růžkový chlupatý klapky na uši, ponožky, chlast, knížku, plyšáka a další a další.
V pátek jsem odpoledne jela vyzkoušet tátovo auto. Jako natrénovat si řízení, chápejte. Myslela jsem, že se jen tak projedeme, dvacet minut a domů. Ale ono houby. Byli jsme pryč asi hodinu a protáhl mě doslova po celý Jihlavě. Ještě že je ten motor silnější a zvládá mě :D
V sobotu cesta k babičce, králík to přežil, já padala únavou. Místo nepravidelných, tranzitivních a intranzitivních sloves jsem koukala na film. Snad časem napíšu zase recenzi, až se na to znova podívám. Ale na koleji to nejde.
Od tety jsem dostala takový pletený návleky. Prý když se mi nebudou hodit, můžu je jít vyměnit. Tak jsem tam dneska byla a ty modročervený vyměnila za háčkovaný růžový. Taky s kytkou. Mám je teď na rukách. Budou se mi zítra hodit k tričku:P
Včera jsem jela do Budějic s tetou a pak se místo sloves zabývala písmenkama. Teda ne úplně.
Ale dnešní test nic moc. Hlavně to bylo jinačí, než jsme čekali :D
O volných hodinách jsem dneska jenom někde lítala...O první jsem šla na studijní, trochu podvádět. Znáte ty oranžový kartičky na slevy v buse a ve vlaku? Platí jen do místa a z místa trvalýho bydliště. Jenže já teď budu jezdit víckrát do Prahy...Takže jsem si to šla potvrdit a celou dobu nedýchala, aby na to nepřišla. Ale nezkoumala to. Ani na busáku. Tak jsem si šla koupit lístek na vlak. Od zítra mají být výluky. Ale paní na informacích mi řekla, že žádný nebudou. Tak nevím :D
Pak jsme ještě oběhaly obchody s botama, protože se mi rozlepily a vrátily se do školy. O další volný jsme šly vyměnit rukavice,ale paní tam nebyla, tak zase boty a pak jsme objevily úžasný antikvariát, do kterýho jsem se asi zamilovala a půjdu tam trávit volné odpoledne. A koupím si knížku "Proč jsem se neoběsila..."
Po škole jsem teda konečně vyměnila ty rukavičky a jela do nákupního centra. Po měsíci jsem tam došla, hurá :D Zamilovala jsem si Tally Wejl, je tu lepší než u nás, ale ne tak dobrej jako v Německu. Boty jsem konečně objevila v Deichmanovi,ale radši jsem to ještě prošla a víc času strávila v knihkupectví... A taky jsem byla v hračkářství a ... a musela jsem pryč. Ještě jsem si nakoupila a vyčerpaně jela na kolej.
A teď si tady dokola pouštím písničky a videa a nemůžu se dočkat zítřka. To zas budou nervy:D
Po školy rychle na oběd, pak na nádraží a sednout do správnýho vlaku. A pak být dvě a půlhodiny v klidu. V Praze na mě snad bude čekat sestřenka a když ne, dojedu sama, už jsem si to nastudovala:D Ovšem večer, až se pak budu vracet...ou jé :D Kdybych se už neozvala, někdo mě přepadl v metru.
A ve středu žádný kvalty, pěkně sraz s kámoškou a pokochat se Prahou. Jů, mohla bych si udělat procházku na hrad! Ale musím to stihnout nejdýl v pět být v Budějicích, abych stihla film a hospodu:P
Tak já se loučím, musím si nachystat věci a foťák:)