Červenec 2011

Podpisy - skupina Kabát

31. července 2011 v 12:00 | Slečna Zvědavá |  Podpisy - osobně
Získáno: Osobně na autogramiádě v Jihlavě v rámci turné Dole v dole
Datum: 8. 11. 2003 (Po usilovné práci se mi povedlo vygůglovat přesné datum :D )


Mám podepsaný i plakát, ale ten se mi nechtělo fotit ani skenovat:)
V případě zájmu plakát prodám.


P Ř E D N A S T A V E N O

Fotím na téma: Panenka Barbie

30. července 2011 v 12:00 | Slečna Zvědavá |  Fotím na téma
Prvních několik fotek, které jsem už upravila a hodila na net, které jsem fotila při jednom svém záchvatu focení. Na panenky Barbie jsem si dělala zálusk už od dubna, ale nebyl čas. Tak tady jsou nějaké ty fotky:)

Moje první pravá od Mattela :D Dostala jsem ji od známých z Německa. Prošla několika kadeřnickými úpravamy, od zastřihávání vlasů po barvení mamčinou modrou řasenkou na vlasy, ale přežila to a nikomu ji nedám:)


Jak mě počůral tygr aneb prázdninové zážitky

29. července 2011 v 19:09 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Zdánlivé nic nedělání zakrývá zaneprázdněnost. První týden prázdnin jsem proflákala dopoledním spaním a chatováním do brzkých ranních hodin, sledováním seriálů a občasnými drobnými pracemi.
Druhý týden jsem se vydala k babičce a dědovi, utéct od reality, od některých lidí, ale stejně mě dohnali. Visela jsem na mobilu na Facebooku a sledovala novinky a užírala se a záviděla a chtěla být někde jinde. Přesto jsem si to užila, chodila na procházky, procházela místa, kde jsme lítali jako malý děti a koupala se v řece, na místě, kde se loni někdo utopil. Nechápu to, musel být fakt na mol, jak se proslýchá. Cachtají se tam malý děti, cachtali jsme se tam my před deseti lety. Viděla jsem asi tři ještěrky, málem mi vyskočilo srdce z krku a viděla jsem i slepýše, či co to bylo. Já, která nechodí v Zoo do pavilonu plazů a už asi 7 let čekám vždycky venku, jedno, jestli jdeme se třídou, s kamarádem nebo s Němkou. Pomáhala jsem dědovi spravovat věci po bouřce, hladila si koně, krmila je trávou a jablky a opalovala se a četla.
Byly jsme v Budějicích podívat se na Matýska. Je to zlatíčko, uslintaný, smějící se. Trochu mě poblinkal. Stane se:-) Chodila jsem v zataženém počasí po Budějicích a nákupním centru a připadala si strašně daleko od domova. Strašně jsem si připadala jako někde v Německu, všechno to bylo tak cizí a přesto tak strašně známý. Zazvonila jsem na zvonek a uvědomovala si, kdo bydlí o dvě ulice dál. Chtělo se mi sednout na vlak a jet domů. Vešla jsem do cizího bytu, který byl krásný, působil neútulně a přesto pohodlně. Normální třípokojový byt se třímetrovými stropy, starý, postavený před válkou. Německý, známý a přesto cizí. Byly jsme na akci a připadala jsem si tam zvláštně. Poznala jsem slečnu, se kterou jsem tam poprvé tancovala a ona mě taky poznala. Znejistěla. Byla tam s nějakým klukem/chlapem a lepila se na něho.
Pršelo, byl slejvák a my stály pod střechou Malé divadelní scény. Kolikrát jsem tudy šla do školy nebo ze školy. Byla tma a ticho a jen kapky deště vyhrávaly svou hudbu. Ležela jsem v posteli a sledovala pomalu ustupující tmu. Nebyla jsem unavená, chtěla jsem vstát. Seděla jsem ve vlaku se sluchátkami na uších a začetla se do příběhu Aimée a Jaguára. Připadala jsem si jako Felice. Dívka se perlami ve vlasech mi vehnala slzy do očí. Kapky deště tančily na okně.
Byla jsem protivná jak noc. Přemýšlela jsem, jak lehké je zmizet někomu ze života. Vymažete si někoho z Facebooku, zablokujete si ho a je po všem. Jenže to je zbabělé. Proč to dělat? Chtěla jsem být Carmen. Ale nechci se tak chovat.
Jely jsme na Slovensko, navštívily jsme Bratislavu. Odtáhli nám auto, jeli jsme taxíkem. Nádvoří hradu mi přišlo zoufale prázdné a osamělé. Všechno tak cizí. Cize cizí.
Byly jsme v Senci. Jely jsme do Oázy, podívat se na tygry. Sledovala jsem, jak tygr líže šlehačku, když v tu chvíli druhý tygr zvedl ocas a vykonal svou malou potřebu. Nestihla jsem poodstoupit. Počůral mě. Kdo může říct, že ho počůral tygr? Stála jsem na parkovišti v podprsence a otírala se vlhkými ubrousky. Pán na mě divně koukal. Komu to vadí?
Nastavuju články jako malá puberťačka. Měla bych začít balit. Zítra odjíždím na měsíc pryč. Vedle mě stojí velká flaška rumu. Schválně, jak dlouho vydrží. Těším se, ale bojím se, co se zase stane. Dva lidi, nezávisle na sobě, moje kamarádka a moje sestra, mi položily stejnou otázku. Ptaly se, jestli budu mít zase něco s jednou konkrétní osobou. Nemůžu, nechci, ale nemůžu říct rozhodné ne, protože nevím. Ale proč tohle řešit, proč škatulkovat? Ne... Snad ne. Radši bych někoho jiného, ale což.
Mrzí mě, co se děje.
Moje maminka byla teď na Radiožurnálu. Chtěli jí tam. Byla to sranda.
Nemám chuť ani sílu se s někým hádat. Mrzí mě, když mi někdo nevěří, ale člověk to nemůže nijak dokázat. Když mi někdo nevěří, těžko ho přesvědčím o opaku. Bolí to. Everybody hurts someday.
Začíná mi lést na nervy, že vždycky odjíždím pryč, když se něco děje a něco řeším. Za měsíc se toho stane spoustu. Možná dobře, že budu mimo dění. Budu se zabívat pohledy, podpisy, němčinou, zkouškama a alkoholem. Upiju se tam.
V jedné knížce, jedno jaké a taky je jedno, kdo ji napsal a kdo to řekl, se vypráví příběh, autobiografie, biografie, nezáleží. Ta žena nestihla někomu říct, že ho má ráda. A od té doby to říká pořád, ne jen, když je to nutný, na narozeniny nebo tak, ale prostě kdykoliv. Často si na to vzpomenu a snažím se to svým kamarádkám říkat. Napsat. Dělám to, když mi pomůžou, když se něco stane. Mám tě ráda.

Podpisy - Ilustrátoři

29. července 2011 v 12:00 | Slečna Zvědavá |  Podpisy - osobně
Někdy ve druhé třídě jsme byli na nějaké přednášce, kde byli ilustrátoři, ale hlavně, byla tam Vlasta Švejdová. Tu jsem tenkrát znala ze své oblíbené knížky o Kryštůfkovi, kterou jsem měla přečtenou několikrát a byla mojí nejoblíbenější. Vzala jsem si ji tenkrát s sebou, spolu s památníkem, a nechala si paní Švejdovou podepsat. Dále tam byli ještě Rudolf Brančovský a Michael Pavlovský.

Získáno: Osobně
Datum: 1997/1998


Podpis - Ilona Csáková

28. července 2011 v 20:18 | Slečna Zvědavá |  Podpisy - jinak
Tenhle podpis pro mě získala mamka, když šli s taťkou kdysi dávno na ples, kde Ilona zpívala. Takže jsem hned mamce vrazila památník a že chci podpis. Ilona prý byla milá a dokonce mi tam napsala i věnování :)
Jen růžová to může být... :D


Muzikály, které jsem viděla

25. července 2011 v 17:15 | Slečna Zvědavá |  Moje složitá osobnost
Rozhodla jsem se udělat seznam všech muzikálů, které jsem viděla, ať už živě nebo ze záznamu.

Bodování: 1-5

V divadle

Hamlet - nehodnotím, viděla jsem to v 9 nebo 10 letech, chystám se to stáhnout. Pamatuju si z toho asi dvě scény:-) Ale některé písničky mám na CD a líbí se mi.

Monte Cristo - 4/5 To už mi bylo 11 :D Byl to nádherný zážitek už tenkrát, kdy jsem tomu pořádně nerozumněla. Ale skoro jsem pak zničila CD, jak jsem si to pouštěla pořád dokola. Přivedl mě k muzikálům a já se k němu ráda vracím. Mám ráda Mercedes i Haidee, fandím oběma. No a Dan Hůlka...Nádhera:)

Excalibur - 5/5 Vtip, napětí, láska, nenávist, má to všechno. Moje srdcová záležitost. Viděla jsem třikrát, pokaždé jsem nadšená. Poprvé odvařená, po druhé zamilovaná (dostala jsem vzdušnou pusu a uznalý pohled a týden jsem chodila jako ve snách), po třetí smutná z derniéry, nadšená z Míši Zemánkový (Morgany) a Ivy Marešový (Ginevry). A Kamil Střihavka je bezkonkurenční s jeho zapomínám textu a přežbleptama a vtípkama.

Obraz Doriana Greye - 3/5 Tohle téma mě nijak nenadchlo. Možná proto, že jsem to neznala a spoustu věcí pochopila, když mám o tom cestou zpátky vyprávěla češtinářka. Těžké na zpracování. Možná to je také tím, že jsem seděla vzadu a hůř viděla. Nevím. Každopádně lidi jsou z toho nadšení. Myslím, že tam hrál mladý Kraus. Nic moc pro mě:)

Detail: Včela

24. července 2011 v 12:25 | Slečna Zvědavá |  Já fotografka
Tak trochu změna, aby tu nebyly jen podpisy:)
Fotila jsem to minulý týden u babičky, je to lehce upravený, trochu zostřený a barvy, jinak nic. A moc se mi to líbí, jak se mi to povedlo (na stý pokus :D )


Podpis - Tom Felton (PP)

23. července 2011 v 20:44 | Slečna Zvědavá |  Podpisy - poštou
O tehne autogram jsem si psala někdy v osmé třídě, tzn. druhá polovina roku 2004, zřejmě, možná začátkem roku 2005. Odpověď mi přišla právě v únoru roku 2005. Musím říct, že jsem byla docela zklamaná, protože tam byl předtištěný dopis kde se děkovalo za přání k narozeninám nebo co, prostě to, co se mnou vůbec nesouviselo.
Ani nevím, jestli se tomuhle vůbec dá říkat preprint, protože to je fakt špatná kvalita.

Získáno: Poštou
Datum: únor 2005

Podpis - Dana Morávková

23. července 2011 v 15:19 | Slečna Zvědavá |  Podpisy - jinak
Tenhle podpis jsem získala kdysi dávno, typuju někdy mezi 2003-2005. Seznámila jsem se na Alíkovi s nějakou holkou a vyměňovaly jsme si pohledy a nějaké další materiály. Mimo to jsem od ní dostala několik podpisů.
Danu mám ráda, jen ne jako Doru a někdy bych ráda získala autogram osobně :)

Získáno: Výměna


Podpis - Karel Gott

23. července 2011 v 0:41 | Slečna Zvědavá |  Podpisy - osobně
S Kájou jsem sice začít nechtěla, ale skenovala jsem ho jako prvního a ono by se mi to pak popletlo :)
Podpis jsem získala osobně, když v Jihlavě odkrýval nějakou pamětní desku. Mačkala jsem se tam v davu možná víc jak hodinu, jen abych si vyfotila Káju a získala podpis. Ze všech lidí nejhůř se vždycky chovají ženy ve středním věku, to je jak stádo koní...
Nicméně jsem se surovně (jak jinak) prorvala úplně dopředu a mám pocit, že jsem byla jedna z prvních, které se podepsal. Podpis mám v památníčku:)

To jako né, že bych z ničeho nic začla sbírat autogramy, sbírala jsem je kdysi dávno (jak svědčí datum), ale pak jsem přestala. Nedávno jsem uklízela a našla celou složku a pak jsem narazila na svěratelské blogy, tak jsem se rozhodla to dát všechno dohromady a znovu začít, takže jsem dneska víc jak dvě hodiny skenovala. Vlastně už včera :)


Hluboká nad Vltavou

17. července 2011 v 18:00 | Slečna Zvědavá |  Já fotografka

Kopretina

16. července 2011 v 16:00 | Slečna Zvědavá |  Já fotografka

Horse riding

14. července 2011 v 12:00 | Slečna Zvědavá |  Fotím na téma
Foceno když jsme byli na zahájení sezóny tábora, kam už pár (letos po třetí) let jezdím. Teda, ne v táboře, o něco výš, na ranči Esperanza:)


Exclusive photoshooting with Lady Gaga

12. července 2011 v 12:00 | Slečna Zvědavá |  Fotím na téma
Ehm :D Vím, že to není Lady Gaga, nejsem zas tak hloupá. ALE! Vypadá tak, no ne? Ve skutečnosti to je můj kamarád, nejlepší kamarád mojí sestry. Focení nezabralo ani dvě hodiny, vystřídali jsme ještě další převleky, ale to sem dávat nebudu.
Ale teď už Gaga:)


Recitál Lucie Bílé v Jihlavě, 31. 5. 2011 - Fotky

9. července 2011 v 12:00 | Slečna Zvědavá |  Fotím na téma
O koncertě si můžete přečíst tady.

Recitál Lucie Bílé v Jihlavě, 31. 5. 2011

8. července 2011 v 20:44 | Slečna Zvědavá |  Políbila mě můza
Měsíc a půl po koncertě. Haha. Snad si něco pamatuju. Pocity. Vtípky, trapásky. Bylo to úterý a byl to jeden z nejkrásnějších dnů za dlouhou dobu, od samého rána až dlouho do noci.
Ale přejděme rovnou k věci. Koncert se nakonec konal ve velkém sále Dělnického domu, kam narvali neskutečný množství židlí, že jsme se tam nemohli vejít, tak jsme to s mamkou hned na začátku posunuly. Ne, že bysme byly tlustý, jsme obě hubený, ale i tak jsme měly problém se vedle sebe vejít. A navíc jsme seděly v první řadě, židle byly asi tak metr od pódia, které je taky zhruba metr vysoký. Ještě, že Lucka neměla krátkou sukni ;-)
Ohlížela jsem se po lidech, jestli tam potkám někoho, koho znám. Uviděla jsem akorát Rickiho s manželkou, učitele angličtiny ze střední školy a jednu paní, kterou znám z internetu, ale o které jsem byla přesvědčená, že to nemůže být ona. Za chvíli jsem se už soustředila na začátek, protože hodiny ukazovaly čtvrt na osm a koncert měl začít.
Přišla Lucka v černých šatech, moc jí to slušelo a bylo naprosto úžasná. Hned u druhé písničky ale zapomněla text a dost jsme se nasmáli. Nechala chvili Petra Maláska hrát, že se zas chytne, ale nechytla, tak to radši nechala a začla zpívat něco jinýho.
Musím se přiznat, že si už nepamatuju, které písničky ten večer zazněly. Jen tak namátkou, On byl nádherný, Jsi můj pán, Už nikdy víc, Desatero a Tma. Vzpomenete-li si další, dejte vědět :-)
A najednou jsme se dostali do půlky a Lucka začla vyprávět vtipy a historky. Většinu jich znám, opakuje to pokaždý. Třeba jestli známe ten pocit, když se nám nechce do práce. Tak to má ona zrovna teď :-) Hodně vyprávěla vtipy o blondýnkách, s laskavým svolením těch dvou blondýn, co seděly vedle mě. Smáli jsme se, až jsme se za břicho popadali.
Samozřejmě jsem měla foťák a fotila. Maminka chtěla vyfotit taky Petra, jenže byl pořád za piánem. A když jsem ho konečně fotila, viděla to Lucka a vtipně to okomentovala.
"Nefoť ho a poslouchej!"
"Já poslouchám..."
"Se ti líbí, viď? Mně taky, ale je zadanej :-/ :D"
Chtělo se mi křičet, že on ne, že ona, ale radši jsem byla zticha :D
A jeden vtípek, abyste se taky pobavili, je to historka s jejím synem:
"... stoupl si před zrcadlo, díval se na svůj zadek a povídal: Mami, já mám roztržený nohy!" :DDD
A pak byl najednou konec, lidi začli tleskat a já, naplněna euforismem, jsem se zvedla a jako první si stoupla. Vysloužila jsem si uznalý a děkovný pohled od Lucky a byla jsem šťastná. Samozřejmě se konaly asi 4 přídavky, lidé byli nadšení a pomalu se ploužili ze sálu.
A já jsem se seznámila s tou paní, o které jsem byla přesvědčena, že to nemůže být ona. Mamku jsem poslala domů a při čekání na Lucku jsme si pěkně popovídaly. Navrhovala jsem, že půjdeme čekat k autu, nakonec jsme ale nešly. Jaká chyba, Lucka utekla. Tak aspoň máme podpisové karty s tou nádhernou fotkou...
Fotky najdete tady :)


Make love, not war.

5. července 2011 v 0:41 | Slečna Zvědavá |  Stojím modelem
When I learnt the stupid history and I read about this part of the amarican history, I wished I lived at this time. I would definitely be hippie, the flower kid. I love the fashion, flowers, colours, smiling, hash. Irony, but I would. And i would be even naiver than I am now and I would think that everyone is a good friend and I can trust him/her. Oh wait, I do that now. Im very naive young lady who thinks everyone is good, who trusts a lot and than is disapointed. I try not to believe everything and the result is that i believe nobody and nothing. Almost.
And that's why I like this photo. Because of the hippie look of me and the photo also. It looks like from the 60ies or 70ies.