Říjen 2011

LaFee - Leben wir jetzt překlad

31. října 2011 v 14:22 | Slečna Zvědavá |  Texty a překlady
Možná bych svoji schizofrenii měla rozšířit, jedna fiktivní postava už mi nestačí, Jenny je málo. Co takhle Aria? LoL.
Radši k písničce.
Hrála mi dneska ráno ve sluchátkách a měla jsem pocit, že je docela trefná a že se hodí. Pro mě, pro mládež, pro Jenny. Haha, co to sem zas motám.
Okey, los.

Ich brauche keinen der mir zeigt wie Ich fall
Nepotřebuju nikoho, kdo mi ukáže jak spadnout
Ich bin bereit und Ich weiss Ich bin frei
Jsem nachystaná a vím, že jsem svobodná
So jung so naiv und befleckt
Tak mladá, naivní a poskvrněná
Zeig mir wie dein Leben schmeckt
Ukaž mi, jak chutná tvůj život
Ich nehm mir alles was
Vezmu si všechno
Ich will was Ich brauch
co chci, co potřebuju
Alles was sich ziemt ist erlaubt
Všechno co se sluší, je dovoleno


Schody k starostem i radostem

30. října 2011 v 21:32 | Slečna Zvědavá |  Já fotografka
Foceno v Jihlavě u Mahlerova parku, kde se v hradbách nachází jakási rozhlednička či co to má býti...


Vzpomněla jsem si na jednu "hlášku"...

"Fuj, tady je teplo..." rychle se ovívám vlastní rukou.
"Myslíte? Mně je docela zima..."
"Ne, je tu hrozně."
Dvojvýznam. Pohled. Výtlem. Rychlá změna tématu. To nič, asi mi hráblo <.>

Podpis - Tomio Okamura

30. října 2011 v 11:29 | Slečna Zvědavá |  Podpisy - osobně
Získáno osobně 21. 10. 2011 na Knižním Veletrhu v HB.


O veletrhu se dočtete zde.

Rosenstolz - Gib mir Sonne

29. října 2011 v 18:35 | Slečna Zvědavá |  Texty a překlady

Krásná písnička, jako většina od téhle dvojky. Mají pěkné písničky s pěknými melodiemi, možná trochu těžší na porozumnění. Ale chtěla bych jich časem přeložit víc, zas se k tomu po delší době vrátit.
Jo a ten klip k tomu, smutnej, ale krásnej...

Es kann gar nicht hell genug sein
Nemůže to být jasnější
Alle Lichter dieser Welt
Všechny světla světa
Sollen heute für mich leuchten
mají dnes svítit pro mě
Ich werd raus geh´n
Půjdu ven
Mich nicht umdreh´n
neotočím se,
Ich muss weg
Musím pryč
Manchmal muss Liebe schnell geh´n

Knižní veletrh 2011

29. října 2011 v 12:33 | Slečna Zvědavá |  Políbila mě můza
Tak jo, už je na čase to sepsat, než to zapomenu... :-)

Minulý pátek, 21. října, jsem se vydala hned ráno do Havlíčkova Brodu. V autobuse jsem smolila dopis pro Roberta Fulghuma (protože jsem to uplynulé tři čtyři měsíce odkládala...). Na nádraží jsem počkala na kámošku a šly jsme k DK Ostrov. Přišly jsme tam něco po deváté, nakladatelé a vydavatelé teprve vozili knížky, takže nás vyhodili, ať jdeme ven a nepřekážíme tam. Pecka, skoro hodinu jsme čekaly venku. A že to byl pěkně protivnej pán. Něco před desátou začli prodávat vstupenky, pak jsme se hromadili u dveří, kam nás zas nechtěli pustit, pak nás ten pán seřval, že musíme udělat uličku nakladatelům, tak už mi ruply nervy a trošku jsem tam zařvala, že už to měli mít nachystaný. Za chvíli tudy prošel Robert Fulghum s manželkou, to se všichni rozestoupili a za chvíli nás už pustili dovnitř.
Všichni šli samozřejmě hned za Robertem, nechala jsem si podepsat knížku a fotku, když jí viděli, tak se smáli a že to je fotka z Budějic. Pak jsem se ho ptala, jestli ještě pořád sbírá ty love stories, on že jo, tak jsem se ptala, jestli mu můžu dát svoji story, tak jsem měla radost. Ne, že by to byla nějaká story, jen sračka :D
Marťa si koupila knížku a taky si jí nechala podepsat. Pak jsme to tam všechno obcházely dokola a rozplývaly se nad množstvím knížek, byly tam velký slevy a a akce. Obešly jsme párkrát velký sál, podium, předsálí a vydaly se na balkon. U jednoho stolku zrovna pán vybaloval zboží, takový ty sluníčka, Honza Volf, ten, co neumí hrát golf. Koukaly jsme na něj a usoudily jsme, že to je on sám osobně. Marťa byla totálně nadšená, tak jsme se domluvily, že počkáme, až si to vybalí a přijdeme za chvíli.

Druhá plnoletost

27. října 2011 v 22:45 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Jenže já ten jazyk musím udržet za zuby. Narozeniny mají být krásné, máte si ten den užít, nikdo vám ho nemá zkazit. Včera jsem tak trochu slavila. Nemám ráda organizovaný oslavy, je to trapný, jen jsem prostě šla jako každou středu ven a zakázala kamarádce říct, že mám narozeniny. Samozřejmě to později všichni postupně vykecaly, chodily jsme panákovat, čekalo se na půlnoc a když odbyla půlnoc, začly zpívat Zum Geburtstag viel Glück, až se přidal celý stůl a všichni na konci tleskali a já děkovala.
Předtím jsem dostala od kamarádky dárečky, ručně dělané náušnice, úžasný, přívěsek na mobil, notýsek a pak panáky.
Taky jsem dostala ještě jeden dáreček, v obálce, prý do sbírky. Podpis. Ale nesměla jsem to otevřít tam.
O půl druhé jsme šli pryč, zavírali. Kámoška šla ještě s pár lidma na diskotrisko, já jsem šla ještě jinam.
Někam se mi ztratila hodina... částečně. Potkala jsem kámošku se spolužákem, když jsem šla ve tři na kolej. Byla to sranda. To, co ujdu za deset minut, jsme šli půlhodiny.
Bylo to divný. Jsem v pohodě, bože, proč se ptáte.
Proč se to řeší? To se to nemůže normálně přejít? Co se stalo, nejde odestát, nic se nejí tak horký, jak se to uvaří a tak dál? Nemá to tak být, ale stalo se, to si hned musíme promlouvat? už v tomhle mám praxi, nic se nestalo, hodit za hlavu, jít dál. Zkazilo mi to náladu.
Pak se ještě dozvím, že kamarád nemá čas a tudíš jsem se dneska nemohla jít ožrat a dělat ostudu. A já bych tak moc chtěla, potřebovala! Až jsem se rozbrečela. Haha. Tradiční narozeniny, ubrečený.
Snad zítra a pozítří.
Řekla jsem toho víc, než bych měla. Chci to říct a zároven nechci, nemůžu.
Radši se jdu zahrabat.

Lenost je zkáza lidstva. Hlavně teda moje

24. října 2011 v 20:55 | Slečna Zvědavá |  Když neudržím jazyk za zuby
Takže, zápis z knižního veletrhu bude, fakt, ale časem, snad zítra. Mi z něj bylo v pátek pěkně zle.
Miluju dopisy a taky maily. Je to aspoň trochu větší kouzlo než zpráva na ksichtknize.
Ve čtvrtek mám narozeniny. Slíbila jsem, že ve středu přijdu na Stammtisch. A zvu na Becherovku. Šak já říkám, že to piju jenom s němcema a dodržuju to. A prý bych u této příležitosti mohla zodpovědět tu "německou" otázku. Nikdo jiný se mě na to totiž neptal, kromě matinky. Tož jako... nechce se mi o tom mluvit, ani psát. A tak jsem to shrnula asi do tří vět a poslala první příběh Holky jedné bláznivé. Prý jí nepřísluší, aby to komentovala, prý jsem tím zodpověděla víc, než jen triviální otázku (jak jsem na to přišla), prý jsem do ní vložila spoustu důvěry.
Ano, ten první díl je hodně o pocitech a možná to je jako kdybych se naservírovala nahá na stříbrném podnose, ale já už se na to dívám jako na text, něco, co jsem napsala a co by mohl být dobrý příběh.
No nic. Dostala jsem krásný plakátek k filmu Aimeé a Jaguár, jen nevím, jestli si ho budu moct pověsit, protože kdyby ho viděl taťka, možná by se mu nelíbil.. No nic. Kdyžtak si ho pověsím na koleji.
Radši bych asi měla zavřít pusu, mám zas rozkecáno :)

What if some things do not end? What if they are going on and we don't have a clue about it?

20. října 2011 v 22:23 | Slečna Zvědavá
To by člověk neřekl, že takovej nevinnej status může něco odstartovat, že? Ale jistěže řekl. No nic. Ono to nebylo tím statusem, jen to bylo tlačítko s nápisem "on". Haha :D
Takový upřímný rozhovor jako včera jsem dlouho nevedla. A pak jsem se nechala přemluvit, že půjdu ven, zapít to, nový začátek. Becherovka. Haha. Mám strašně ráda to, když nasedám do auta k někomu, ke komu bych neměla :D Ale bylo to fajn, jsem ráda, že jsem šla. A i ta další akce pak byla fajn, skvěle jsem si pokecala s nějakou holčinou, o který ani nevím, jak se jmenuje, ale příští týden jí donesu Šmoulinku :D
No ale bylo to fajn, dnešek taky, pak mě potěšil mail a jsem ráda, že jsem doma.
Jedna holčina po mně chce, abych jí naučila, jak být zlá, což já neumím, ale hned mi připomněla, že když jsme u toho, tak jí dlužím dvě piva. Což mě přivádí k tomu, že někomu dlužím tři becherovky.
Haha.
Zítra jedu na ten veletrh, tak radši jdu :D

Zažádáno mailem II

19. října 2011 v 11:52 | Slečna Zvědavá |  Podpisy - odesláno
Měla bych se učit německou morfologii, nechce se mi. Měla bych se učit anglickou morfologii, nechce se mi učit. Měla bych konečně napsat o těch filmech, co jsem viděla, ale nechce se mi. Místo toho tady procházím už víc jak hodinu stránky a posílám žádosti o autogramy. A abych to učení ještě oddálila, rozhodla jsem se napsat další článek s odeslanými žádostmi, přestože jich moc není. Asi s sebou do Budějic začnu vozit i sešit, abych si to tam mohla zapisovat rovnou a taky abych sem mohla dát odeslané žádosti poštou...

Kamila Nývltová - odesláno 20. 9. 2011, odpověď přišla minulý týden ve středu, tedy 12. 10. Přišly 3 fotky, u jedné je jisté, že je to vlastnoručně podepsané, u druhé jsem trochu váhala a třetí mi přijde jako obrázek. Byl u toho i omluvný dopis, že to tak trvalo, ale že čekali na dodávku z tiskárny a jako omluvu posílají i ty fotky, které už běžně neposílají. Mail na manažera: fanclub@nyvltova.cz

Lisa Ray - herečka, modelka, znám ji z filmů I can't think straight a The world unseen. V obou filmech byla skvělá, oba jsou s indickou tematikou. Mail jsem našla na stránkách, moc nepočítám s odpovědí, ale uvidíme no :) Odesláno 17. 10. 2011 na jgoldhar@canadafilm.com

Michal David - toho nemusím představovat, všichni znáte :) Odesláno dnes na mail managera karbanmartin@seznam.cz

Taky jsem psala Leoně Machálkové, přišla mi okamžitá odpověď, že mám poslat SASE. Dál jsem psala taky Gabrielle Christian, herečce ze seriálu South of Nowhere a to na stránky, přišla mi automatická odpověď, ale až ted jsem si to přečetla, je tam adresa, kam zažádat o autogram (SASE). Dneska už jsem poslala dva dopisy, tak bych mohla stihnout ještě tyhle dva :D
Tak já jdu na to učení, aspoň trochu :D

Listování s Robertem Fulghumem 16. 10. 2011

17. října 2011 v 14:13 | Slečna Zvědavá |  Políbila mě můza
Ne, že by se mi do psaní chtělo, ale donutit se musím :P
Na kolej jsem přijela kolem čtvrté odpoledne, rychle si dala sprchu, najedla se, vysušila vlasy, udělala obličej, hodila na sebe něco, co se hodí do divadla, přeházela věci z tašky do tašky a vyrazila. Hned jsem se ale zas vracela pro brýle a málem mi ujel trolejbus :D
Do divadla jsem dorazila asi půlhodiny před začátkem, zjistila jsem, že v peněžence nemám vůbec ale vůbec žádný drobný, takže si nemůžu dát kabát do šatny :D Vydala jsem se teda nahoru. Prodávaly se tam knížky, tak jsem si tu poslední, Drž mě pevně, miluj mě zlehka, koupila a mohla si odložit kabát :D Mezitím se tam Robert prošel a já zaslechla cosi o autogramiádě.
Potkala jsem tam jednu svoji spolužačku s maminkou. Do téhle doby jsme se vždycky jen pozdravily, ale teď jsme i prohodily pár slov. Ona byla nadšená, viděla ho poprvé a když se vynořil a začal podepisovat, nepřestala cvakat foťákem. Nechala jsem si podepsat knížku a fotku, nad tou se zasmál.
Pak jsme tam stály a povídaly si, obě jsme se chtěly vyfotit, ale bylo tam moc lidí, tak jsem řekla, že si stoupnem do fronty a hotovo. Šak takhle se to dělá, ale to ona netuší. Navzájem jsme se vyfotily a já mám skvělou fotku, kde se Robert usmívá, já tam mám pravý emeriken smajl a Willow, jeho manželka, taky. Willow ilustrovala celou knížku.
Pak jsme se vydaly na svá místa na balkoně, protože už na konci září bylo vyprodáno a zbylo jen posledních pár míst. Seděla jsem až v poslední řadě na balkoně, hned za mou byl zvukař, ale to jsou vždycky ty nejlepší místa. Na výhled jsem si nemohla stěžovat.
Hráli zase tři herci, jména mi odpusťte a bylo to skvělý. Přehráli celou tu knížku i s některými příběhy. Robert s Willow zatancovali tango, Robert pak ještě tancoval s tou herečkou, Petra se myslím jmenuje, a taky mluvil španělsky.
Na konci řekl pár slov a zmizel se zase podepisovat.
Čekala jsem sice něco jiného, něco jako při vydání knížky Co jsem to proboha udělal, ale i tak to bylo pěkné a Robert byl jako vždy milý:)
Podepsat jsem si nechala tuto fotku, ale podepsal ji perem zezadu.


Zažádáno mailem I

10. října 2011 v 12:00 | Slečna Zvědavá |  Podpisy - odesláno
Vzhledem k tomu, že mi dochází zásoba autogramů na zveřejňování a nové chodí pomalu, nečekaně a v houfech (občas), rozhodla jsem se s vámi dělit i o odeslané žádosti...

Paulo Coelho - 23. 7. 2011, přišlo 29. 8. 2011, přes jeho stránky (http://paulocoelho.com/) Je tam výběr z mnoha jazyků, radši si tam dejte angličtinu. Najdete tam mail přímo na žádosti o autogram, mně nějak nefungoval, tak jsem psala do toho formuláře, co tam je.

Helena Zeťová - psala jsem 23. 7. přes formlulář na stránkách (http://helenazetova.cz/), ale "dlouho" se nic nedělo, takže jsem to zkusila znova přes mail 19. 9. 2011 a to na produkce@dansid.cz a podepsaná podpiskarta mi přišla 27/29. 9. 2011

Alyssa Milano - přestože s největší pravděpodobností přijde PP, zkusila jsem to 23. 7. 2011 na mail peacelypead1@mac.com Odpověď v brzké době nečekám, Alyssa před nedávnem porodila krásného chlapečka, ale podle oficiálních stránek je neustále aktivní, tak uvidíme :-)

Na výletě v Brně

8. října 2011 v 18:27 | Slečna Zvědavá |  Stojím modelem
:-)


Podpis - Torsten Reimann

8. října 2011 v 18:02 | Slečna Zvědavá |  Podpisy - osobně
Předpokládám, že ho nikdo z vás nezná. Já vlastně taky ne. Je to německý písničkář. Kdysi dávno, někdy v únoru/březnu 2006 dělala mamka v Jihlavě na náměstí jakousi akci na podporu němčiny, prostě různý soutěže, hry, písničky (přišli tam zazpívat i studenti mé budoucí SŠ :D) a byl pozván i tento písničkář. Nevím, kde ho mamka splašila, ale byl moc fajn, bral na vědomí moji tenkrát hodně mizernou němčinu, ochotně se podepisoval všem, kdo se u stánku zastavili, usmíval se a já si to taky užívala, z úplně jiné pozice, totiž "orzanizátora", za pultem, kam nikdo nesměl, jen já, segra, mamka, on a ještě možná někdo. Navíc jsem za to dostala zaplaceno :D Né, pro peníze jsem to nedělala.
V každým případě patří do mé sbírky.


Podpis - Petr Kolář II

6. října 2011 v 23:07 | Slečna Zvědavá |  Podpisy - poštou
Dneska tak trochu pokakaná němčina. Těžký to bude. Hm :/ Takže jsem se pak odpoledne jen válela a pak jsem vyzkoušela videochat se ségrou a jelo mi to tu tři hodiny. Pecka. Ukázala mi podpisy, který mi přišly. Od Radky Fišarové pět fotek, tak to někdy o víkendu naskenuju, ale nevím kde, budeme tam mít Britku.

Tenhle podpis Petra jsem získala poštou, někdy po Excalibru tuším rok 2004 a ani netuším, kam jsem psala, asi do agentury. Adresa je myslím na jeho stránkách. Byla jsem jím tenkrát okouzlena. Měly jsme nejlepší místa (divadlo TaFa), na balkoně na levý straně, kde se odehrávala většina scén. Seděla jsem na krajíčku křesla, div ne ve vzduchu, nadšená, skoro jsem přepadla (:D). Občas mi někdo zamával, jako Vilém Čok, asi Míša Zemánková, to si už nepamatuju, kdo zrovna hrál Morganu, a samozřejmě Petr Kolář. Taky na mě na konci mrkl a hodil uznalý a děkovný pohled za ten můj nadšený potlesk :D Pak jsem chodila jak ve snách :D
Z toho podpisu jsem měla děsnou radost, byl u toho i dopis z agentury, možná osobně podepsaný, to nevím a mám to doma v krabici. Tahle fotka se mi moc nelíbí, ale to je jedno :D
Už se těším na koncert, nakonec půjdu v Budějicích a možná se mnou půjde kámoška:)


Podpis - Slávek Bouda

4. října 2011 v 21:52 | Slečna Zvědavá |  Podpisy - osobně
Tak jo, dost bylo Lucky, alespoň prozatím, než se rozhodnu, že uplynula dostatečně dlouhá doba, abych zveřejnila další část své sbírky :P
Dneska jsem byla v antikvariátu a procházela jsem všechny pohledy a fotky, co tam měli. Bylo to úžasný, ale stála jsem tam asi půlhodiny a už mi to bylo blbý. Ale našla jsem tam podepsanou fotku Waldemara Matušky (ze zadu), Yvettu Simonovou (taktéž) a na stejné fotce ještě Květu Fialovou. Každá fotka stála 5kč, takže celkem deset, tak jsem si to koupila, i kdyby to nemělo být pravý. Odpoledne jsem si to vygůglila a zdá se, že to pravé je. Pobavilo mě, že kdosi prodává Waldemara za 400Kč :D
no nic, to až jindy. Nedávno jsem tu dávala podpisy Miss 2004 z autogramiády. Tuto akci moderoval Slávek Bouda, moderátor , takže jsem si vyžebrala podpis i u něj a byl moc milý.

Získáno: Osobně
Kdy: 6. 9. 2004

Podpis - Lucie Bílá III

1. října 2011 v 21:36 | Slečna Zvědavá |  Podpisy - osobně
Tak toto jsou podpisy z koncertu 27. 9. 2011.
No a protože vím, jak jsou čtenáři líní (já především), překopíruju sem tu část, kdy se mi Lucka podepisovala a jak to okomentovala ;-)
Vešly jsme a uviděly jsme boxy se stoly. U jednoho z nich seděla Lucka, prý se švagrovou, aspon myslím. Slušně jsme pozdravily a Lucka, jak nás viděla, hned vstala a usmívala se jako sluníčko a že to nevadí. Předala jsem jí svůj dáreček, měla radost (alespon tak vypadala) a ona se hned ptala, jak se jmenuju a podepsala mi fotku. Požádala jsem ještě o podepsání společné fotky, ona že samozřejmě. Podívala se na to a povídala mi, že jsem zkrásněla :-) Ale že ona ne, tak jsme ji začaly ujišťovat, jak jí to sluší, což byla pravda. Povídala, že má nemocnou vizážistku a česala se sama. Nemohla jsem tomu uvěřit, takový složitý drdol. Nádhera.
Nakonec jsme se ještě vyfotily. Lucka je skoro o hlavu menší než já, navíc jsem ještě měla podpadky, tak že si vyleze na takový stupínek, na kterém byly ty boxy. Mám dvě fotky, jednu, kde se usmíváme a druhou rozhihňanou, protože to Lukáš komentoval. A pak že si to vyfotí taky a vezme to na výšku, aby to bylo vidět. "Teď jsi stejně velká". Takže taky hihňající.
Fotky najdete v odkaze výše.

Podpiskarta, s věnováním a celým (!!!) jménem:

A toto je druhá fotka, focená po Carmen 30. 4. 2011, kterou Lucka okomentovala:-)